Městské lázně - koupalištěKostel sv. Martina ve Mšeně, foto: Petra NejedláSedlecZávěsný znak

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

MDŽ: jakpak to tenkrát bylo?


A co ve Velkém Újezdě zbylo?

Velký Újezd - Dnes je vzhledem k poměrně nedávné historii naší země Mezinárodní den žen v České republice spojován s komunistickým režimem, jelikož KSČ tento den využila ke své propagandě. Rudé karafiáty a verše představitelek Svazu žen pamětníci jen tak nezapomenou. MDŽ je ale ve skutečnosti mezinárodní den, uznávaný v různých částech světa, s kořeny sahajícími hluboko do naší minulosti. S komunismem nemá pranic společného. Na jeho počátku stála řada rozsáhlých stávek žen v USA, Rakousku, Dánsku, Německu, Švýcarsku i Rusku. Ženy stávkovaly za zlepšení pracovních podmínek, zkrácení pracovní doby, lepší platy, ukončení zaměstnávání dětí
i hlasovací práva žen. Ženy s podporou mužů na demonstracích požadovaly konec diskriminace v zaměstnání.

OSN oficiálně uznala 8. březen Mezinárodním dnem žen v roce 1975, následně jej přijaly mnohé národní vlády Evropy, USA, Austrálie i Ruska. Ve světě se v tento den konají různé akce a přednášky s cílem oslavit rovnoprávnost žen a podpořit světový mír.

V obci Velký Újezd se tradice oslav MDŽ nevytratila. Zásluhou zakladatelů Akčního výboru (Zdeněk Kočí, Pavel Novotný, Josef Vejvoda a Rudolf Hodboď) se letos konal jubilejní 20. ročník, v duchu tradiční poctivé zabijačky. Nenechte se mýlit, nejedná se o pouhé zabijačkové hody, ale o skutečnou zabijačkovou akci s hojným pracovním zapojením obyvatel obce všech věkových kategorií. Muži přispívají na rozpočet akce, jejich ženy jsou zvány zdarma.

Muži dorážejí do hostince jako první, a to v časných ranních hodinách. Ve vzájemné spolupráci štípou dřevo, zatápějí pod kotly, porcují zabitého pašíka a připravují střívka. Ženy zatím doma pečou moučníky, dorty a buchty, které večer zaplní stoly místní hospůdky. Jaroslav Tuček obstarává pašíka, Pavel Novotný nakupuje suroviny, Zuzana Novotná st. peče buchtu do pašíka a připravuje flíčky, Eva Tučková připravuje guláš, řezníci Jaroslav Tuček, Radek Tuček, Pavel Vtelenský, Robert Hanuš, Bohumil Flíček nebo Jiří Vejvoda dochucují výrobky, Václav Richter a Vlastimil Kolumpek st. hlídají kotle, starší generace žen vypomáhá v kuchyni, mladší generace připravuje knedlíčky... Každý pravidelný pomocník už zná svůj úkol. A že je společně zvládají skvěle, musí být jasné každému, kdo do hostince vstoupí. Vůně zabijačkových pochoutek kroutí nosíkem i starším lidem se slabším čichem a každý návštěvník nedočkavě pokukuje směrem ke kuchyni, odkud se postupně vynoří talíře zdobené tatarským biftekem, bílou ovarovou polévkou s knedlíčky a flíčky, černou polévkou s kroupami, pečenými žebírky, jitrnicemi, jelity, ovarem, tlačenkou, prejtem i gulášem… Dál už radši netřeba jmenovat. Takové věci je vždy potřeba ochutnat. Místní tančí při živé hudbě, pijí, mlaskají a veselí se – a to ještě i druhý den. Akce stmeluje obyvatele obce a oceňuje ji i mladá generace, která letos hlavním tahounům této tradice předala při příležitosti 20. výročí čestné uznání za spokojené strávníky.

Ing. Zuzana Novotná