Co je to sto let? Je to hodně nebo málo? Z pohledu života člověka je to možná hodně, z pohledu historie světa jen mžik a z pohledu Československa jde o významný milník. Před sto lety dostal český a slovenský lid svobodu a vlastní stát,
i když to bohužel nebylo na dlouho. Letos si ovšem nepřipomínáme jen rok 1918, ačkoli byl z toho stoletého pohledu nejvýznamnějším, tedy alespoň z pozitivního hlediska. Ty další osmičkové roky, o nichž se letos často mluví, už za mnoho nestály, to ale samozřejmě všichni víme. Když se nad tím člověk trochu zamyslí, dojde mu, co všechno se za těch sto let, mnohdy i za mnohem kratší dobu, dá stihnout. V tomto případě se bohužel dalo stihnout hodně špatných věcí, které se odrazily na dalším vývoji našeho státu.
A nejen jeho. Vždycky se však najdou světlejší a veselejší momenty, které je třeba posilovat. Především v životech jednotlivců, v rodinách... Vždyť, jak se říká, rodina je základ státu. Pro mě osobně je letošní rok také velkým milníkem. Přesně před sto lety se narodila moje „mladší“ babička a letos, po sto letech, se narodil její pravnouček. Škoda jen, že se už nesetkají. Dělí je právě těch „dlouhých“ sto let...
Příjemné podzimní čtení přeje
Jiří Říha