Mšeno - Prohlášením nezávislosti Čechoslováků, které 26. října 1918 na kongresu národností ve Filadelfii přečetl T. G. Masaryk, začala beseda na mšenském koupališti. Ta byla věnována právě stému výročí Československé republiky. Text přečetl místní divadelník Jiří Fanta.
Poté se ke slovu dostali hosté večera, jimiž byli nevlastní vnučka T. G. Masaryka Anna Rývová a historik ústavu T. G. Masaryka v Praze Michal Pehr. Ten v úvodu nastínil, jakým způsobem První republika Čechů a Slováků vznikala.
„První republika vznikla v podstatě na troskách habsburské monarchie. Stejně jako Rakousko-Uhersko bylo mnohonárodnostní monarchií, bylo i Československo mnohonárodnostním státem, v němž hlavní slovo měli Češi. Právě nalézání vztahů ostatních národností k novému státu bylo dosti komplikované,“ uvedl Michal Pehr.
Situaci podle moderátora večera, mšenského evangelického faráře Michala Šimka nezlepšoval ani fakt, že v prvních letech republiky bylo vysílání Československého rozhlasu pouze v češtině, například sudetští Němci tak byli nuceni poslouchat německé stanice. A to ke zlepšení česko-německých vztahů nepřispělo.
Beseda se následně posunula od vzniku nové republiky do zlomového roku 1938 a poté k dalšímu nepříjemnému milníku československé historie, roku 1948.
Anna Rývová se v souvislosti s tímto letopočtem vrátila ve vzpomínkách k Janu Masarykovi. „Nikdo z naší rodiny nevěřil, že jeho smrt byla sebevraždou,“ řekla pamětnice.
Následovala zastávka u dalšího osmičkového roku 1968 a závěr patřil událostem Sametové revoluce.
Během besedy se představili mšenští divadelníci, kteří přečetli úryvky z dobového tisku. Vedle nich pak večer, pořádaný městem a evangelickým sborem, oživila dobovými písněmi Shoda okolností.
Jiří Říha