Památník mistra Jana Husa, foto: Petra NejedláČerník (foto: O.Vokál)Poklička z úpatíBezdězy z Vrátenské hory (foto: J.Trevisan)

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2019 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

V Picardii je hřbitov odvážných Čechoslováků


Putování po nejkrásnějších místech Evropy se Zdeňkem Berglem - 10. díl

Picardie je nejsevernější část Francie, ležící při hranicích s Belgií. Jde o území bohaté na přírodní krásy, nádherné gotické stavby, ale také o oblast postiženou v historii řadou válek. Památníky na místa bojů míjíme každou chvíli, není to zrovna příjemný pocit, raději je zde pominu. Zmíním se jen o dvou místech, spojených s našimi dějinami.

Projíždíme město Amiens, míříme směrem na severozápad a po padesáti kilometrech zastavujeme u prvního, pro naše středověké dějiny významného památníku. Blízko vesnice Crécy en Ponthieu, česky Kresčak, vidíme mezi poli na malém osázeném prostranství s keři a květinami velký bílý kříž. 26. srpna roku 1346 zde padl český král Jan Lucemburský.

V devátém roce Stoleté války mezi Anglií a Francií bojoval na straně francouzského panovníka Filipa VI. proti anglickému králi Eduardovi III. Angličané byli lépe vyzbrojeni a proti přesile neměli Francouzi šanci, padlo jich přes dvacet tisíc. Tehdy se už slepý český král vrhnul v čele svého vojska vstříc jisté smrti. Na místě boje stojí na velkém bílém kameni nahrubo opracovaný kříž. Nápis pod ním uvádí se, že v anglickém vojsku bojoval tehdy i šestnáctiletý syn Krále Eduarda III. Eduard z Woodstocku, nazývaný Černý princ. K našemu panovníkovi choval velký obdiv, dostal se k jeho padlému tělu, vzdal mu čest a z jeho helmy si vzal tři pštrosí pera. Jako projev úcty si je dal na svou helmu a připojil je ke svému erbu vévody z Walesu, pera zdobí erb dodnes.

Vzdali jsme velkému králi poctu a toto našimi turisty téměř opomíjené místo opouštíme. Kousek na sever jedeme kolem památníku, který stojí na místě bývalého mlýna, odkud Eduard řídil bitvu. Pokračujeme za poznáním dalších míst a po návštěvě La Manche a města Arras nabíráme směr domů. Zastavíme u vesnice Neuville Saint Vast u dalšího památného místa na boje našich krajanů.

Jsme na hřbitově československých vojáků, kteří položili život v bojích v této oblasti za obou světových válek. Většina z nich byla příslušníky roty Nazdar, která vznikla na začátku 1. sv. války z československých občanů žijících ve Francii. 12. 10. 1914 složilo 250 našich dobrovolníků v Bayone přísahu a byli zařazeni do cizinecké legie. Později jejich počet vzrostl a právě v boji o blízký Arras pomohli Francouzům završit vítěznou bitvu. Rota ovšem utrpěla značné ztráty a všichni padlí byli pohřbeni na tomto pro ně zřízeném hřbitově. Ti, co přežili, byli převeleni k jiným jednotkám a v roce 1918 se stali vojáky Československé brigády ve Francii. Stojíme u kamenných křížů se jmény a daty padlých, před nimiž odhalili v roce 1925 kamenný pomník. Před velkým štítem sedí voják a v náručí drží mrtvého kamaráda. Z druhé strany si pak každý může přečíst jména padlých.

V roce 1938 sem od nás přivezli sazenice 24 lip, dnes už z nich jsou vzrostlé stromy. Na hřbitově v roce 1945 pochovali i některé naše vojáky padlé ve Francii za 2. sv. války, celkový počet hrobů je 223. V roce 1968 postavili památník s deskami, na kterých jsou vyznačena všechna bojiště našich krajanů, všechny hřbitovy, text přísahy roty Nazdar a verše P. J. Šafaříka. Všude v okolí vidíme už jen za jízdy nespočetné množství dalších vojenských hřbitovů, zastavovat už nebudeme. Tak příště raději něco veselejšího.

Zdeněk Bergl