Obří hlava a žábaBoleslavská ulice a školaSkramoušSkalní útvar Pokličky

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2019 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Představujeme členy Divadelního sdružení Mšeno


Dana Sobotková hraje Maggie

Mšeno - Když před bezmála pěti lety začala s mšenskými divadelníky zkoušet Daniela Sobotková, musela se popasovat s poněkud netradiční rolí. V Posteli plné cizinců měla hrát ředitelku hotelu. Co netradičního je na roli hoteliérky Heinzové? Na první pohled nic, pokud by předtím nebyla hoteliérem Heinzem, kterého řadu let ztvárňoval nezapomenutelný Jára Živný. „Role pro mě byla hodně velkou výzvou. Abychom totiž celý děj hry nepřevraceli, musela jsem tak trochu změnit orientaci. Hoteliéra totiž lákaly všechny dámy, které se v hotelu objevily, a to muselo zůstat stejné i v mém případě. Bylo pro mě docela těžké se do téhle situace vžít, ale nakonec to šlo,“ vzpomíná na trošku náročnější začátky s ochotnictvím Daniela, která předtím s herectvím neměla žádné zkušenosti. Nějaký čas sice působila v mšenském loutkovém divadle, kde loutky vodila a propůjčovala jim hlas, ale to je přece jen něco trochu jiného.

Vžít se rychle do role hoteliérky a zastoupit svého předchůdce ulehčovala Daniele Sobotkové dobrá znalost hry. Občas totiž pomáhala manželovi Radkovi, který se v divadle stará o technické zajištění scény. „Ač jsem se toho nejprve trochu bála, tak to byla příjemná zkušenost,“ připomíná.

Roli Heinzové ovšem po řadě úspěšných představení začíná pozvolna nahrazovat ambiciózní sekretářka spisovatele Maggie, kterou Daniela představuje v nové detektivní povídce C. B. Gilforda s názvem Nebe může počkat. „Tahle role mi dává mnohem větší prostor si ji upravit tak, aby mi co nejlépe sedla. Dialogy si musím alespoň trochu přizpůsobit, aby mi to šlo líp do pusy a abych si to zapamatovala,“ vysvětluje Daniela a říká, že nová hra je pořád dost vtipnou záležitostí, „nejsme dramatičtí herci, jsme rádi, když se lidé zasmějí.“

Nová hra je pro učitelku mšenské základní školy zajímavá i vzhledem k několika novým hereckým tvářím, které se na pódiu objeví. „Nemají sice takovou zkušenost jako staří mšenští bardi, ale zase jsou zajímaví tím svým novým projevem, který nám sem přinesou,“ poznamenává herečka a doplňuje, že v by v nové hře neměla chybět ani živá hudba. „Děsím se ovšem toho, abych to kolegům moc nekazila ve chvílích, kdy máme na scéně zpívat. Není to zrovna moje parketa.“

Při přípravě na roli Maggie se Dana Sobotková nespokojí jen se čtením scénáře doma v křesle. Zrovna to ji právě příliš nevyhovuje. „U učení textů se musím pohybovat v prostoru scény, s tím pohybem mi to leze lépe do hlavy. Neumím se učit nad scénářem...“

Dana Sobotková lehce naznačila i náplň své nové role. Vzhledem k tomu, že je Maggie dost ambiciózní a chtěla by být slavnou, snaží se prý svému zaměstnavateli vnutit vlastní myšlenky. „Úplně nejlepší by bylo, kdybych ho nahradila a stala se spisovatelkou,“ líčí ochotnice.

Podaří se Maggie její plány zrealizovat?...

Jiří Říha