Je všeobecně známo, že škola by měla připravovat děti na život dospělých lidí. Nyní máme ve školách relativně mnoho dětí s různým stupněm „podpůrných opatření” v rámci vychvalované „inkluze”. Podle mých poznatků však nejsou zaměstnavatelé dostatečně připravení na inkluzi ve svých firmách a společnostech. Tímto článkem chceme pomoci napravit tento nedostatek. Uveďme si proto několik příkladů.
Automobilka
Zaměstnanci u pásu by měli podle razítka z poradny mít možnost pracovat u různých výrobních pásů. Pás pro “normální” lidi by se neměnil. Velkou změnou by byly výrobní pásy pro zaměstnance s přiznanými podpůrnými opatřeními. Podle výše opatření by pás jel poloviční rychlostí nebo by mohl být úplně v klidu. To pro ty s podpůrným opatřením pátého a vyššího stupně.
Popeláři
U popelářského auta by byl pro všechny případy přidělán třetí stupínek, na kterém by mohl stát v případě potřeby asistent popeláře, který by vysypával popelnice za pracovníka s podpůrnými opatřeními.
Sport - skok daleký
Ale i ve sportu by se měla důsledně dodržovat inkluze. Například u skoku dalekého by se musel posunovat odrazový práh. Pro ty s nejvyšším stupněm podpůrných opatření by se posouvalo odrazové místo někam k osmi metrům. Pak bychom vybrané jedince mohli motivovat tím, že skočí světové rekordy.
Sekretářka
Sekretářka s podpůrnými opatřeními by mohla mít své asistentky. Jak by jinak mohla zvládnout svou práci, jestliže téměř neumí číst a psát.
Lékař - chirurg
Plánovaná operace se musí prodloužit, protože chirurg má podpůrné opatření, kterým si nárokuje delší čas k vyřešení úkolu. Není však jisté, jestli pacient přežije.
Vidíme, že v snad každé odvětví se musí řádně připravit na inkluzi v praxi. Jistě všichni zavedení inkluze v běžném životě uvítáme, že?
Jan Podpěra, učitel ZŠ Mšeno