HradskoSousoší Immaculaty na nám. MíruMariánské sousoší na náměstí MíruSkramouš

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2019 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Seriál pro knihomoly


Osamělý František putuje Prahou
Jméno českého spisovatele Emila Hakla, vlastním jménem Josefa Beneše (1958), jsme si zvykli v posledních patnácti letech slýchávat především v souvislosti s udílením výročních cen Magnesia Litera, ačkoli Emil Hakl působí rovněž na poli novinářském.

Když před čtyřmi lety již podruhé získal Magnesii Literu v kategorii původní česká próza za knihu Skutečná událost (2013), kritika i čtenáři očekávali, s čím přijde v následujících letech. A dočkali se, v roce 2016 vydal Emil Hakl román se zvláštním názvem Umina verze. Hrdinou románu je grafik František, celkem osamělý muž středního věku, tak trochu asociál, který si jednoho letního dne zabouchne doma klíče i mobil. Přestože by se tato prekérní situace dala celkem jednoduše vyřešit, dává Ef, jak mu později bude říkat Uma, přednost složitému putování po Praze, aby nakonec musel přenocovat v napůl rozbořené chatrči, o níž se ráno ukáže, že je dočasným přístavem pro spoustu ztracených existencí. Františkovi se podaří z této nepříliš vábné společnosti dostat jen za cenu ztráty obuvi a vzápětí potkává starce, který ho posléze, po jistém testovacím kolečku, přivede k Umě, humanoidu, nebo chcete-li robotu, který však disponuje fyzickými parametry člověka, respektive krásné mladé ženy. Ačkoli se Ef s Umou potkává ještě ve stavu jejího umělého spánku, je okamžitě zasažen její krásou a pocítí k ní nevyslovitelnou náklonnost. A od této chvíle začíná „mazec.“ Smrťák, neboť tak si říká výše zmíněný stařík, společně s vynálezcem Umy, Rašnou, zapůjčí Umu Františkovi takříkajíc „do užívání.“ Pochopitelně se stává nevyhnutelné, Ef se zamiluje.

Avšak čtenář nebude sledovat jen peripetie ve vývoji vzájemného vztahu hlavních hrdinů, ale především to, jak se Uma bude ptát a zkoumat podstatu věcí. Společně s Ef, který má Prahu vskutku „nachozenou,“ se seznámí nejen s tajemnými pražskými zákoutími, ale pokusí se nalézt i odpověď na základní otázky lidské existence. Přestože by se mohlo zdát, že takovéto filozofické úvahy budou nudné, opak je pravdou. Hakl je brilantní vypravěč, mistr břitkého humoru, který mu umožňuje zdánlivě nemožné. Pojednat o smyslu lidské existence tak, aby se čtenář ani vteřinu nenudil. I když zpočátku nemáme chuť sympatizovat s hlavním hrdinou, který se jeví jako tak trochu ztracený týpek, poté, co naváže vztah s Umou, jim budeme fandit a doufat v happy-end. Nebyl by to však Hakl, kdyby nám ho dopřál. Ef po jednom setkání se Smrťákem pochopí, že za všechno je třeba zaplatit. Uma, která se nechce vzdát své existence, se Františkovi, snad aby ho ochránila, začne vzdalovat. A tak, když se jednoho dne nevrátí z procházky a Ef najde v počítači její vzkaz, je čtenáři jasné, že jde všechno takříkajíc do háje. Uma je pryč.

Autorovi se podařil husarský kousek. Napsal román, jehož hlavní hrdinkou je bytost s umělou inteligencí, robot, přitom však napsal především zprávu o stavu současného lidstva. Emil Hakl v tomto románu, jež vychází nejen ze žánru sci-fi a detektivky, přesvědčil o svých vypravěčských kvalitách. Úspornost vyjádření, hutnost myšlenek, promyšlené přecházení z ich-formy do zřídka používané du-formy, černý humor, ironie, ale i hloubka činí z tohoto díla knihu, která má všechny předpoklady získat některou z tuzemských literárních cen. Přesto však Hakl nebude pro každého.

(vkv)