Milí čtenáři, dostalo se mi cti, že pro vás již potřetí mohu napsat novoroční sloupek. Je to pro mne velká výzva, neboť člověk musí přemýšlet, o čem psát, aby neopakoval otřepaná klišé, aby vybočil ze záplavy novoročních „péefek.“ Obvykle je konec starého roku a začátek nového provázen nejen bujarými oslavami, ale i bilancí. Ta se projevuje nejen v účetnictví, ale i v soukromých životech. Avšak zatímco většina smrtelníků s koncem roku počítá ztráty a nálezy a s příchodem toho nového si dává nejrůznější předsevzetí, učitelé představují zvláštní skupinu lidí, která je – mírně řečeno – trošku schizofrenní. I my samozřejmě v osobním životě přemítáme nad uplynulým rokem, ale v profesním životě máme pro sebehodnocení a dávání si předsevzetí vyhrazen čas letního volna. Pro nás totiž nový rok nezačíná Novým rokem, ale neoficiálně někdy kolem 25. srpna, oficiálně pak 1. zářím. Řeč je samozřejmě o novém školním roku. Během něj je každý měsíc výjimečný. K těm nejhektičtějším, a zároveň nejhezčím, patří prosinec. Těší se na něj nejen děti, ale i rodiče, neboť k zavedeným tradicím patří vánoční jarmark. Přípravy na něj zahrnují nejen výrobu nejrůznějších dárkových předmětů, ale především nácvik vystoupení jednotlivých tříd. Před samotným svátečním odpolednem provoní školu nejen vůně svíček, ale i svařeného vína, cukroví či perníků a budovou se nesou zvuky posledních příprav. Když se pak otevřou dveře školy pro veřejnost, je radost pozorovat rodiče a další příbuzné, kteří jsou mile překvapeni tím, co všechno děti dokáží vytvořit. Vrcholem podvečera bývá vystoupení dětí, na které se všichni těší nejvíce. A pokud v sobě skrývá nějaké překvapení, je hned o důvod víc k veselí. Obvykle se všichni rozcházejí s úsměvem. Rodiče jsou spokojeni, že nákupem přispěli na dobrou věc, pro děti je největší odměnou potlesk, pro nás učitele je zadostiučiněním pocit sounáležitosti, vždyť všichni – rodiče i pedagogové – chceme pro děti to nejlepší. Proto bych si do nového roku 2018 přála, aby v nás všech zůstalo něco z atmosféry toho adventního odpoledne, abychom se na lidi kolem nás snažili dívat shovívavě a laskavě, abychom dřív přemýšleli, než naše ústa vysloví něco, co už nejde vrátit a hlavně, aby v nás vzklíčilo semínko lásky a humoru. Krásný nový rok vám přeje

Vladislava Kaulerová Vaňková