pamětní deska - revitalizace centra, foto: Petra NejedláPamátník mistra Jana Husa, foto: Petra NejedláDrážní most v HlovciSkramouš

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2020 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Mšenští cyklisté vyrazili do země galského kohouta


Každoroční výjezd za kopečky nemůže chybět ani letos.  Po zimním rozhodnutí vyrážíme v pátek 14. července ráno v 5 hodin směr Francie, konkrétně do oblasti Cote d´Azur . Přes prvotní nadšení z bezproblémové jízdy se zasekáváme kolem švýcarského Lugana, italského Milána a podél italské a francouzské Riviéry to také moc nejede. Do kempu v městečku Sospel  přijíždíme po půlnoci. Samozřejmě je zavřeno, ale je teplá noc, tak se vyspíme pod širákem. Ušetříme i nějaké euro. Ráno se ubytujeme za pěkných 40 € pro šest lidí včetně stanů i aut na noc. A hned si jedeme splnit svůj sen. Na kole se projedeme po ministátečku Monako. Celebrit si nevšímáme, občas koukneme na nějaké ferrari, lamborghini a v klídku si projedeme okruh formule jedna. Nakoukneme do kasina a cestou zpět se stihneme vykoupat na jediné veřejné pláži Monaka. A od zítra hory.

V oblasti nad Monakem se pravidelně od roku 1911 koná jedna z  nejstarších rallye. A rychlostní zkoušky se jezdí přes průsmyky v okolí Sospelu. K výjezdu volíme legendu Col de Turini, což je nejslavnější rychlostní zkouška pojmenovaná podle průsmyku. Její specifičnost je v povrchu. Většina tratě totiž může zůstat suchá a nahoře v průsmyku bývá sníh. Zkouška se jezdí v noci a je hojně navštěvovaná diváky. Při Rallye Monte Carlo 2005 zde nejrychlejší čas zajel Roman Kresta. My jsme trochu pomalejší, stoupání je výživné a po úspěšném výjezdu si přidáváme okružní vojenskou silnici L´Authion s pozůstatky vojenských budov a pevností. Další den je na programu bájné stoupání Col de la Madone z města Menton, které sloužilo Lanci Armstrongovi k pravidelnému testování své formy. Po výjezdu jsme každý rád, že to bylo jen jednou. A to někteří netuší, že k návratu do kempu nás čeká neméně výživný Col de Braus. Honem balíme a přesouváme se do Savojských Alp a do jeho neslunečnějšího města Briancon. Zanedlouho se tu objeví cirkus Tour de France, musíme být u toho.    

     Kemp v Brianconu je větší, dražší, ale jsme rádi, že jsme ulovili volné místo. Všude je neskutečné množství cyklistů, všichni se těší na příjezd profihvězd. Je úterý a na návštěvu Tour nám zbývají dva dny. Popojedeme autem a střihneme si ikonické stoupání Alpe d´Huez přes průsmyk Col de Sarenne (Honza stihne i ořezaný Galibier z Lautaretu) a další den vystoupáme po stejné trase co profíci na Col d´Izoard, kde další den končí čtvrteční etapa. Čtvrteční ráno je deštivé, zalézáme do stanů a vyčkáváme. Počasí se naštěstí umoudřilo, a tak můžeme vyrazit na devatenáct kilometrů stoupání k vrcholu Izoardu. Silnice je od včerejší dvacáté hodiny uzavřena pro automobilový provoz, v jedenáct se uzavírá úplně, my stíháme v klidu vyjet k vrcholu a hledáme místo s výhledem. Nalézáme ho na metě dvě stě metrů pod vrcholem. Na vrcholu je obrovská televize s přímým přenosem, stánky s oficiálními produkty TdF (kšiltovky, trička, přívěsky …), stánek s občerstvením a dokonce stánek s pivem.

Normálně pivo moc nepijeme (jsme sportovci), ale za lidových 4,50 € neodoláme (v kempu je dražší). Po 15. hodině přijíždí kolona asi dvou set reklamních vozidel. Za doprovodu hudby po nás sličné hostesky házejí reklamní předměty. Je to vítané zpestření a diváci se o prezenty málem perou. Jsme vcelku úspěšní. Máme několik kšiltovek, přívěsků, bonbónů, náramků… Objevují se vrtulníky a za chvíli celý profipeloton. Poznáváme své hrdiny (někteří nám tu chybí) a všechny bez ohledu na národnost povzbuzujeme. Vidíme i naše. Křížáka, Štybyho a  Cimbála. Povedlo se to. Zážitky nám nikdo nevezme.  Více na www.bikemseno.cz.

Jaroslav Kůtek