Pravidelní čtenáři Mšenska si jistě vzpomenou, jak jsem v červnovém vydání s nadsázkou tvrdila, že mými dvěma zásadními důvody pro vykonávání učitelské profese jsou červenec a srpen. Dva záviděníhodné měsíce volna, zdálo by se. Mohu však čtenáře, snad lehce rozmrzelé onou vidinou mé dlouhé dovolené, uklidnit. Pakliže jste učitel a chlubíte se červencem a srpnem, vězte, že dojdete odplaty. Pánbůh má totiž zvláštní smysl pro humor. Většinou se žáků v prvních zářijových dnech ptáme, jak strávili prázdniny, někdy se dokonce píší i stylistická cvičení na téma zážitek z prázdnin. Tentokrát jsem si krátké stylistické cvičení na toto téma dovolila napsat já. Tak jako každý rok jsem odjela prázdniny trávit ke své mamince na Moravu. Letos mělo být zpestřením to, že stařenka, jak se tam místy ještě říká babičkám, byla v rekonvalescenci po komplikované zlomenině nohy. Jelikož však rehabilitace probíhala poměrně úspěšně, dostala stařenka „roupy“ a napadlo ji uvařit si vývar v tlakovém hrnci. Co čert nechtěl, hrnec chybnou manipulací vybuchl a milá maminka rázem zaměstnala nejen pracovníky chirurgického oddělení, ale i všechny rodinné příslušníky, zejména mě, neboť mám přece dovolenou. Uplynulé týdny jsem tedy strávila jako profesionální ošetřovatelka, uklízečka, kuchařka, sanitářka a krmička drobného zvířectva v jedné osobě. Nezapomenutelné byly zejména pravidelné obdenní návštěvy chirurgické ambulance, jejichž časová náročnost se mnohdy vyšplhala na 4 hodiny. Po několikatýdenním martyriu se zdá, že se popáleniny začaly hojit. Ostatně právě včas – začíná nový školní rok. A já se tentokrát velmi těším na děti, neboť doufám, že mě nabijí pozitivní energií. Pokud ne, budu po těchto „prázdninách“ nutně potřebovat nějakou dovolenou.
Přeji vám všem pěkný zbytek léta a na děti školou povinné se budu těšit v pondělí 4. září.
Vladislava Kaulerová Vaňková, učitelka ZŠ Mšeno