Karel Domin, prof. PhDr. (* 4. 5. 1882 Kutná Hora † 10. 6. 1953 Praha), přírodovědec. Věnoval se systematické botanice, byl profesorem UK, ředitelem Botanického ústavu a zahrady, členem Čs. akademie věd. V roce 1934 jako rektor UK v Praze sehrál významnou roli v boji o univerzitní insignie, které byly do té doby v držení německé části UK. Po únoru 1948 byl politicky perzekuován. Zabýval se hojně květenou na Mšensku, kde spolupracoval s J. B. Cinibulkem. Sepsal obsáhlou stať o vegetačních poměrech Mšenska.

Václav Picko (* 10. 5. 1862 Polička † 4. 12. 1934 Mšeno), učitel. Absolvent učitelského ústavu v Praze. Od roku 1922 ředitel školy a správce městského muzea ve Mšeně.

Tavík František Šimon, prof. (* 13. 5. 1877 Mšeno † 19. 12. 1942 Praha), malíř, grafik. Prožil své dětství ve Mšeně a krátce v Obříství, absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl později profesorem. Pod vlivem kokořínské přírody se začal formovat jeho výtvarný styl. Stal se významným zakladatelem novodobé tradice české grafiky. Podnikl cestu kolem světa, stal se členem nejprestižnějších malířských a grafických spolků, v technice realistického barevného leptu se prosadil na světové úrovni. Byl jedním ze zakladatelů spolku grafiků Hollar (1917) a členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Byl členem ČAVU. Je autorem několika technologických příruček.

Julie Píšková (* 17. 5. 1847 Mšeno u Mělníka † 26. 8. 1940), veřejná činitelka. Dcera dlouholetého starosty Mšena Karla Červenky (v roce 1878 napsal Památky města Mšena) se usadila po různých životních nesnázích v USA, kde se provdala za bývalého mšenského mydláře Jana Píška, majitele farmy v Dakotě. Po jeho onemocnění se vrátili v roce 1920 do Mšena, kde se po smrti manžela věnovala ušlechtilým veřejným akcím. Finančně podpořila výstavbu městského sirotčince, českobratrského kostela, pomáhala církvi, Sokolu, divadelnímu spolku Mácha, dala zhotovit a postavit pomník T. G. M. a postavit pomník padlým. Bylo jí uděleno čestné občanství města Mšena.

Karel Čech (* 3. 12. 1904 Kadlín † 19. 5. 1992 tamtéž), rolník, amatérský astronom. Od mládí pracoval na rodném gruntu, který založil jeho otec, někdejší starosta obce. V roce 1937 po otcově smrti vytvořil moderní hospodářství, v roce 1938 byl zvolen starostou a po 2. světové válce i prvním předsedou MNV. V padesátých letech násilné kolektivizace se ze svobodného sedláka stal krmič krav, hrozilo mu i vystěhování z obce. Věnoval se hře v šachy, hrál na mandolínu, zabýval se astronomií (vyrobil otočnou mapu oblohy) a chemií. V roce 1962 si nechal patentovat svůj objev „Zákon přirozeného posuvu periodické analogie“, za který získal obdiv amerických odborníků. Netušili, že takovou odbornou práci sepsal mimořádně vzdělaný člověk, bez titulu, krmič dobytka. Byl otcem Vlastimila Čecha.       

(Miroslav Sígl, Kdo byl a kdo je, 2007)