Mšeno - Mezi čtrnácti krajskými finalisty soutěže o titul Historické město roku se letos ocitlo i Mšeno. Zatímco většina měst, mezi nimiž jsou například Boskovice, Frýdlant, Karlovy Vary nebo Praha 1, se do finále soutěže dostala opakovaně, nevelké Mšeno je tam nováčkem. Cena se udílí za nejlepší péči o památky na základě státní dotace.

Krajské kolo soutěže podle mšenského starosty Martina Macha většinou ovládla velká a známá města, ale jsou mezi nimi i příklady těch menších. A to například Krásná Lípa.
„Máme radost, že naše město vyhrálo krajské kolo. Je ovšem pravda, že se zrovna v letošním roce mnoho měst v kraji nepřihlásilo. Tím, že se v krajském kole neobjevila Kutná Hora, která je jedním z nejkrásnějších měst, mohli jsme uspět my,“ říká Martin Mach a dodává, že hodnotící komise soutěže dlouhodobě sledují, k čemu město za posledních deset let dospělo, a to především, co se týče veřejného prostoru. „Oceňován byl také náš fond regenerace městské památkové zóny, kde se nám i s malým rozpočtem podařilo docílit značných pozitivních výsledků,“ připomíná starosta města, které v krajském kole soutěže historických měst několikrát skončilo na druhém místě.

Mšeno vedle fondu na podporu oprav cenných domů získalo body i za revitalizaci centra. V rámci stavby totiž město nechalo před většinou domů zrekonstruovat původní dláždění z první republiky. „Před každým domem na náměstí byly jiné vzory dlažby, což je podle památkářů unikátní,“ doplňuje Martin Mach. Cenu za vítězství Mšena v krajském kole starosta vyzvedne 18. dubna na Pražském hradě, kde bude vyhlášen i vítěz republikového kola.
„Mšeno to určitě nebude, ale přesto je pro nás velkou ctí se finále zúčastnit a prezentovat naše město,“ uzavírá starosta a připomíná, že Mšeno za vítězství v krajském kole soutěže získá sto tisíc korun, které mají být využity na opravy památkových budov.

Nejde ovšem o první příspěvek, který město na opravu památek ve svém katastru získalo. Finance z ministerstva kultury začaly přicházet už krátce potom, co byla ve Mšeně vytvořena městská památková zóna. „První dotace přišla v roce 2006. Využili jsme ji na úvodní etapu přeložení krytiny na střeše kostela svatého Martina. Podpora v počátku činila zhruba dvě stě tisíc korun ročně, ale po zlepšení našich aktivit a dokumentů jsme se dostali až na dvojnásobek. A v posledních letech, kdy máme i nový územní plán, nový program regenerace i městský fond regenerace, dostali jsme tak při  hodnocení další body navíc a díky tomu jsme letos od ministerstva získali 705 tisíc korun,“ přibližuje starosta Mach.

Ačkoli má starosta z příspěvku na opravu památek ve městě radost, je podle něho mnohdy složité jej využít. Mezi stavby, které je možné ze státních peněz opravit, totiž patří pouze radnice, koupaliště, kostel, jeden soukromý dům a nově sokolovna. Největším zádrhelem je především poloviční spoluúčast vlastníka. „Hlavně v případě kostela jakákoli polovina představuje obrovské peníze. Stejně tak Sokol nemá mnoho peněz na to, aby prováděl rozsáhlé akce,“ vysvětluje starosta, podle něhož by letošní příspěvek bylo nejrozumnější investovat do první etapy opravy fasády kostela. Církev prý ale nemá peníze na povinnou spoluúčast. „Pokusíme se požádat ministerstvo o výjimku.“

Rozpočet na fasádu kostela sv. Martina počítá s náklady osm až deset milionů korun. Podle starosty jde o to v letošním roce udělat rozumnou a ucelenou etapu.
„Fasádu nelze napojovat v místech, kde by to bylo vidět. Začali bychom zezadu, kde jsou menší plochy,“ upřesňuje Martin
Mach a netají se tím, že práce na fasádě nebudou snadné, stejně tak jejich financování.              

Jiří Říha