Století lidé nebudou brzy ničím výjimečným, život se prodlužuje
Průměrná délka lidského života se neustále prodlužuje. Ještě v 19. století byl věk 70 let považován za úctyhodný, nyní je tomu tak až od 90 let. Rozhodující vliv má evoluce lidského druhu. Přibývá i počet stoletých a časem i tento věk bude považován za běžný.

Kde jsou hranice lidského života? Z jedné strany jsme vázáni životností jednotlivých orgánů těla, které mají své funkční limity a jsou schopny se ve větší nebo menší míře při poškození obnovovat, třeba játra nebo plíce, pokud na ně přestávají působit známé negativní vlivy, jakým je alkohol v prvním případě nebo kouření ve druhém. Pravidelně se každých 120 dní obnovují červené krvinky a bílé dokonce po dvou týdnech. Jiné orgány, třeba mozek, jen ztrácejí na své kapacitě, ale několik miliard nervových buněk je dostatečnou rezervou na dlouhý život. Horší je ztráta propojení těchto buněk a ukládání v nich škodlivých látek, což způsobuje demence různých typů včetně Alzheimerovy choroby.

Z druhé strany na délku života působí prostředí sociální i zdravotní. V mnoha zemích Afriky a Asie je průměrná délka života kratší než ve vyspělých zemích Evropy a severní Ameriky. Nedostatečná hygiena, nekvalitní strava a celkové životní podmínky způsobují mnohé infekční choroby a zkracují život.

Samotná civilizace ale není sama o sobě zárukou delšího života. Přejídání se, pohyb ve smogovém prostředí, neustálý stres a následné psychické problémy včetně depresí, užívání drog a jiných návykových látek, má své neblahé účinky na zdravotní stav populace.

Vliv negativních faktorů vnějšího prostředí ale nepůsobí lineárně na všechny obyvatele. Je například známo, že ve Francii jsou mimo jiné oblíbena i tučná jídla, třeba husí játra, ale zvýšená konzumace lehkých kvalitních vín, zejména červených, negativní vliv nadměrného příjmu cholesterolu snižuje. K dlouhověkým národům patří Japonci, kteří jsou známi jako náruživí kuřáci, ale jejich skromná, co do množství, strava z rýže a mořských ryb má kladný vliv na délku života v této oblasti.

Zajímavá je také otázka vlivu pohybu na dlouhověkost. Nepochybně je příznivý přiměřený a pravidelný pohyb v čistém prostředí, proto nejvíce dlouhověkých najdeme mezi obyvateli vysokohorského prostředí nebo pastevci ovcí, kteří žijí v pohodě bez stresu. Naopak nadměrný zátěžový pohyb včetně každodenního běhání působí kontraproduktivně, navíc pokud je soustředěn do fitnessových center s umělou klimatizací. Ještě horší situace je u vrcholových sportovců, kde dlouhověkost je raritou.

Prodlužování lidského života samozřejmě souvisí i s rozvojem medicíny, vývojem nových léků, chirurgických postupů a náhradě vysloužilých orgánů, a to ať od dárců v případě ledvin, srdce nebo mechanických u kyčelních nebo kolenních kloubů. Medicína se zabývá nejen samotnou délkou lidského života, ale i jeho kvalitou. Etickou otázkou je, zdali je lepší žít do sta let při bolestech a utrpeních nebo odejít dříve nebo i náhle prostě stářím.

A co stáří vlastně je? Jedná se o postupný proces snížování účinnosti orgánů způsobený hromaděním škodlivých látek, především volných radikálů, které organismus není schopen zcela odstraňovat. Na délku života má vliv i takzvaný Hayflickův limit, který uvádí, že maximální počet dělení buněk je omezený. Příčinou je neustálé zkracování délky chromozómů při každém dělení. Tomu lze zabránit působením enzymu telomerázy, která doplňuje konce chromozómů.

Současný výzkum prokázal, zatím experimentálně na myších, že jsou určité léky, které aktivují telomerázu, tím by bylo dosaženo prodloužení života, a to i lidského. Špatnou zprávou ale je, že by se tím mohly aktivovat i nádorové buňky. Uvidíme...        

MUDr. Ivan Heidler, CSc