Ratajský les stojí na skutečné vraždě
Ratajský les, třetí román publicisty Aleše Palána (1965), nás zavádí na autorovu rodnou Vysočinu. Základ knihy tvoří skutečná historická událost – vražda komunistické funkcionářky Anny Kvašové, k níž došlo roku 1952 v lese u Ratají nad Sázavou. Autor však nepíše literaturu faktu, proto se tato událost stává jen odrazovým můstkem k vylíčení fiktivních osudů dalších postav.
Děj románu tvoří tři navzájem související linie, ohraničené léty 1952, 1958 a 2014. V roce 1952 si jedna z hlavních postav objedná „postrašení“ soudružky Kvašové, v knize pod příjmením Feldbabová, které se ale zvrhne ve vraždu. Ta ani po usilovném pátrání není vyřešena a k jejímu objasnění dojde až po šesti letech, kdy jsou díky udání odhaleni pachatelé.
Mezi silné stránky románu patří Palánovo líčení 50. let: odporné metody tajné policie, využití vraždy k politické propagaci, násilná kolektivizace – to vše působí věrohodně, stejně jako motivace pachatelů i udavače, který mimochodem ve skutečnosti nebyl nikdy odhalen. Oč silněji působí popisy té doby, o to méně pravděpodobněji se jeví děj z roku 2014. Jednání osamělé asociální hackerky, která jako česká Lisbeth Salanderová mstí zločiny komunistů napáchané nejen na svých předcích, je přece jen přitažené za vlasy.
Všechny hrdiny této knihy, ať už toužili po čemkoli, čeká hořké poznání. Jako by autor v rámci své orientace na křesťanství říkal, že ne vždy nám osud dá satisfakci, o niž tak stojíme. Až příliš často se do radosti ze splnění našich cílů přimíchá trpkost poznání. Neb vše je marnost. Román Aleše Palána je zajímavým pokusem o žánr thrilleru, přináší však více otázek než odpovědí.
(vkv)