Bedřich Marjanko (* 1877 Mladějov † 3. 1. 1947 Mělník), důstojník čs. armády. Vystudoval obchodní akademii, působil jako okresní revident na Mělníce. Sepsal publikace Malebný průvodce Kokořínskem (1905), Malebný průvodce po Mělníce a okolí (1906), přispíval do regionálního tisku a vydal přiručku Marjankovo zemědělské účetnictví. Působil v Klubu veslařů mělnických a v Klubu českých turistů.

Josef Kašpárek (* 9. 8. 1859 † 5. 1. 1922 Tajná u Mšena), malíř. Od mládí působil v Paříži a návrat do vlasti mu znemožnila první světová válka. Byl autorem mnoha zátiší a obrazů květin.

František Kautman, PhDr., CSc. (* 8. 1. 1927 České Budějovice † 2016 Praha), literární kritik a spisovatel. Pracoval v Encyklopedickém ústavu ČSAV a Ústavu pro českou literaturu ČSAV do roku 1971, odkdy měl zákaz publikování. Uchýlil se do ústraní a jako signatář Charty 77 žil v osadě Olešno v Kokořínském údolí, odkud vytěžil téma pro svoji knihu Jak jsme s Jackem hledali svobodu (vyšla v roce 1995). Je autorem mnoha děl a esejů o spisovatelích F. M. Dostojevském, F. X. Šaldovi, F. Kafkovi, J. Patočkovi, E. Hostovském a také o V. Dykovi.

Josef Pfeifer (* 9. 2. 1798 Mšeno † 21. 1. 1862 Litoměřice), kněz. Vystudoval gymnázium v Litoměřicích, filozofii a bohoslovenctví v Praze, začínal na farnosti v Kosmonosích, potom kanovníkem a posléze děkanem biskupství a od roku 1839 vícerektorem děkanské kapituly v Litoměřicích. Spoluzakladatel Matice české, evangelium kázal v češtině. Svými vlasteneckými postoji vzbudil pozornost Josefa Jungmanna. V roce 1860 při postavení pomníku K. H. Máchy v Litoměřicích vlastenecky kázal nad jeho hrobem a modlil se česky Otče náš, což bylo považováno za velké provinění, a za své názory zakusil poté mnohá příkoří. U českého duchovenstva se však těšil všeobecné oblibě.

Daněk – Sedláček (* 28. 1. 1892 Praha † ?), akademický malíř. Původně textilní dělník, pak studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Jakuba Schikanedera (1855 – 1924) a Akademii výtvarných umění (u profesora  Vratislava Nechleby). Po zahraničních cestách se doma věnoval krajinářství a z nejmilejších krajů mu bylo okolí Mělníka a Mšena. Velký soubor svých prací vystavoval v roce 1925.

(Zdroj: M. Sígl: Kdo byl a kdo je)