Náměstí Míru panoramatickyOsvětlení nám. MíruVojtěchovvzor dlažby na náměstí Míru, foto: Petra Nejedlá

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2020 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Kalendárium Mšenska


František Kmoch (* 1. 10. 1836 Vysoká † 29. 10 1892 Praha), učitel hudby. Připravil se na varhanickou školu v Praze u svého otce – učitele ve Vysoké. Sám byl rovněž učitelem klavíru a zpěvu, varhaníkem a ředitelem kůru u sv. Havla v Praze. Autor mší, chrámové hudby a školních sborů.

Samuel Černohorský (* 1648 Mšeno u Mělníka † 20. 10. 1726 Nymburk), kantor a varhaník. Byl zakladatelem významného hudebního rodu. Pro mšenský kostel sepsal rorátní knihu. Působil v Sezemicích, Nymburce a Dobrovici.

Ladislav Narcis Zvěřina (* 20. 10. 1891 † 29. 6. 1980), prozaik, literární kritik, překladatel. Pracoval v Památníku národního písemnictví. Je autorem tetralogie o M. R. Štefánikovi (1880 – 1919), překládal slovenská díla do češtiny. Knižně vydal několik sbírek básní a próz (Česká rapsodie, Bili nás pruty železnými, Před branou života), napsal též veselohru Karlův křest na Mělníce, dále básně věnované pobytům K. H. Máchy v našem kraji, Jestřebici a Kokoříně.

Václav Krolmus, někdy bylo pseudonymem jeho obrácené jméno Sumlork V. S. nebo i Wacslaw (* 3. 10. 1790 Březinka, okres Mladá Boleslav † 24. 10. 1861 Praha), katolický kněz, kulturní pracovník, básník, odborný publicista, archeolog, sběratel lidové slovesnosti a obyčejů. Studoval gymnázium, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a kněžský ústav v Litoměřicích. Po celý život podnikal cesty po středních Čechách, spojované s průzkumy. Byl kaplanem v Lysé nad Labem, Brozanech, Křesíně, ale zejména v Liblicích a ve Mšeně (1819 – 1823), kde začínal jako průkopník české archeologie svoji cestu za památkami na Hradsku a v jeho okolí. Stal se zakládajícím členem Matice české. Do terénu s ním chodili například Jan Neruda či Božena Němcová. Stal se autorem mnoha příležitostných básní, vlastivědných pojednání, staročeských pověstí a výborů národních písní. Jeho hlavní dílo má proto název Staročeské pověsti, zpěvy, hry, obyčeje, slavnosti a nápěvy s ohledem na bájesloví českoslovanské. Naposledy vyšlo jeho dílo Poslední božiště Černoboha ve vydavatelství Místních novin Podbezdězí v roce 1998. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze a byl to Archeologický sbor Muzea království Českého, který mu zde postavil důstojný pomníček. Jeho pozůstalost je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.

(Miroslav Sígl, Kdo byl a kdo je, 2007)