Mendelův trpaslík je uznávaným vědcem
Ti z vás, kteří sledují současnou nabídku knihkupectví, určitě zaznamenali jméno Simon Mawer. Tento britský prozaik (nar. 1948) se do povědomí anglicky mluvící čtenářské veřejnosti zapsal již svým prvním dílem Chiméra (1989), za něž ve Velké Británii získal ocenění za nejlepší literární debut daného roku. Od té doby měli čtenáři nejen na „Ostrovech“, ale i na kontinentu nesčetné příležitosti seznámit se s tvorbou tohoto (původní profesí) učitele biologie.

K biologii, konkrétně ke genetice, se váže i jeho román Mendelův trpaslík, jímž v roce 1997 navázal na úspěch své prvotiny. U nás tato próza vyšla v roce 2010 a přináší, podobně jako některá později napsaná autorova díla, řadu českých, potažmo moravských reálií. Johann Gregor Mendel, genetik, který předběhl dobu, a jeho vzdálený příbuzný Benedict Lambert, jehož genetická informace odsoudila žít život v těle trpaslíka, to jsou hrdinové výše zmíněného románu.

Neotřelý příběh zaujme nejen prolínáním současnosti s minulostí, ale i zajímavými jazykovými prostředky, mezi něž například patří aplikace lexika z oboru genetiky na popis běžných životních událostí. Benedict Lambert nám kousek po kousku prozrazuje svůj osud, na jehož odvíjení má přímý vliv genetická porucha, jež zapříčinila, že se narodil jako trpaslík (achondroplazie). Nevzhledná a posmívaná fyzická stránka je v protikladu k psychické a mentální stránce. Benedict se stává uznávaným vědcem, avšak i v něm, stejně jako v normálně vzrostlých a tvarovaných lidech, dřímá touha po lásce. A to nikoli lásce platonické, ale lásce se vším všudy, včetně pohlavního styku.

V knize nechybí sarkasmus, hořká sebeironie, a když se objeví kapička naděje, je hned zahnána krutou realitou. Úsměvně působící pasáže „šmírování“ ženského pokolení, jemuž Lambert dosahuje sotva k pasu, jsou záhy vystřídány vážným tónem vědeckého jazyka, neboť Benedict se, stejně jako jeho prastrýc, věnuje zákonům dědičnosti. Paralelu k neúspěšnému milostnému životu hlavního hrdiny vytváří rovněž nenaplněný vztah Gregora Mendela, kněze v brněnském klášteře, k vdané měšťanské paní. Osud Benedicta nabere na dramatičnosti, když se sblíží s knihovnicí Jean, která touží po dítěti. Avšak happyend se nekoná. Nicméně slibuju, že budete překvapeni.

(vkv)