Mšeno - Mezi odvážnými lidmi, kteří brojili proti sovětské okupaci Československa, byl i plukovník letectva Zbyněk Čeřovský. Vzpomínky na srpen 1968 vylíčil na vzpomínkovém večeru na mšenském koupališti.

Okupaci zažil na letišti v Hradci Králové, kde tehdy sloužil. „Sověti obsadili kompletní síť našich letišť s velitelstvím frontové letecké armády, které bylo umístěné právě v Hradci Králové. Přilétli tam 21. srpna kolem půl šesté ráno z polského letiště Žagaň,“ vyprávěl Zbyněk Čeřovský, podle něhož byla pro okupanty nejdůležitější desátá letecká armáda. Ta velela celému uskupení československého vojenského letectva, které mělo k dispozici asi patnáct set bojových letadel.

Zbyněk Čeřovský, který byl tehdy zástupcem velitele letiště, přijel na velitelství kolem třetí hodiny ranní. S kolegy čekal, co se bude dít, protože informace o okupaci už měl. „Nechal jsem vypnout všechny radary a spojovací zařízení, takže Sověti přistávali úplně naslepo,“ připomněl plukovník Čeřovský.

Sovětská letka, která do Hradce dorazila, nebyla schopna dál nic podnikat. Navíc neměla palivo.
„Když nás obsazovali, přihodila se jim totiž nepříjemná věc. Jejich technický prapor, který letku zabezpečoval, se na letiště nedostal, protože si lidé na Trutnovsku lehli na mosty a vozy nemohly dál. Pluk, který přilétl na naše letiště, tak byl bez paliva, bez výzbroje i bez vody a jídla. Nebyl bojeschopný,“ vzpomínal plukovník Čeřovský, podle něhož piloti i velitelé letectva, které v Hradci přistálo, letiště důkladně znali.

Už tři měsíce před okupací si ho totiž prověřili. „V květnu u nás byli na spojeneckém cvičení, v rámci něhož si vyžádali mapy i systém velení a spojení. Upřesnili si dislokace letectva a věděli, jak jsou naše letiště vybavena.“ Zbyněk Čeřovský málem přišel o život, když se na letiště dostavily polské okupační jednotky, které se prý chovaly podobně jako gestapo za války. „Poláci obsadili velitelská stanoviště a převezli nás k hangáru. Stáli jsme před ním s rukama za hlavou a oni na nás mířili asi dvacet minut samopaly.“

Za to, že se plukovník Čeřovský postavil proti okupaci a neposkytl okupantům vůbec žádnou technickou ani materiální podporu, byl z armády bez náhrady vyhozen. Po několika letech věznění a po ztrátě majetku se s rodinou musel vystěhovat do Spolkové republiky Německo. Nyní žije s manželkou Libuší ve Mšeně.

Jiří Říha