Dávat dětem polévky z pytlíku? To ať už je radši nejedí vůbec
Léto je v plném proudu a děti si užívají nejlepší období roku. Není nad prázdniny, kdy se nemusí učit, i když by to nebylo vůbec špatné si doma něco procvičovat, chodí pozdě spát a stejně pozdě i vstávají. Mnohé děti tráví čas na táborech nebo u babiček a některým se poštěstí dostat se i k moři nebo alespoň na koupaliště. Ale přesto všechno jsou i nějaký čas doma s rodiči, a to je ta správná doba, kdy by se mohly naučit jíst třeba polévky, které ve škole odmítají, a to z různých důvodů.
Množství dostupné letní zeleniny přímo nabádá k rozmanitosti různých krémových polévek, které v letních měsících mohou být klidně základní stravou dne. Květák, pórek, rajčata nebo dýně, lehce povařené a bez zahuštění jíškou, rozmixované s přidáním trochu sladké nebo zakysané smetany si mnohé děti rychle oblíbí. Možná. A již hotové ozdobit kudrnkou, pažitkou nebo jinou zeleninou, aby to vypadalo pěkně i barevně.
V pozdějších měsících se k nim mohou přidat i hrachové nebo fazolové polévky. Důležité je, aby rodiče používali co nejméně ochucovadel včetně soli nebo maggi. Ani koření není zapotřebí, snad kromě čerstvého zázvoru nebo máty. Každá polévka ovšem pro děti není vhodná, i když jim třeba může chutnat.
K takovým patří gulášovky, dršťkovky nebo frankfurtské polévky, obzvláště pokud jsou vařeny na vepřovém nebo uzeném základu. Ani klasické houbové polévky nejsou dobrou volbou až na žampionové nebo z hlívy ústřičné.
Naopak jsou žádoucí různé kvalitní vývary z předního hovězího masa s kostí, oháňky nebo z králíka. Děti většinou nemají zájem o různou zeleninu v polévce včetně mrkve, petržele nebo brambor. Nic proti tomu, vývar může být čirý jen s přidáním domácích nudlí nejlépe v podobě trubiček nebo kupovaných písmenek. Hlavní ale je nenaučit je na polévky z pytlíku, to už je pak lepší, ať polévky nejedí vůbec.
Druhou věcí, na kterou bychom mohli děti navyknout během prázdnin, jsou zeleninové saláty. Místo tradičních rohlíků se sýrem, salámem nebo paštikou mají saláty významnou přidanou hodnotu. Chce to trvale a trpělivě jim nabízet čerstvé mrkve, papriky a rajčata a další zeleninu. V případě nezájmu začít kombinovat různou zeleninu a zkusit jim dávat saláty, třeba okurkový s citronem, solí a cukrem. Výborný je salát ze strouhané okurky s přidáním kopru, ořechů, česneku a jogurtu, kterému se říká tarator. Balkánský salát z rajčat, okurek a bílého sýru nebo hebrejský salát ze strouhané mrkve, česneku a majonézy jsou vhodnou odpolední svačinkou nejen pro rodiče, ale i pro děti. Skvělá je i vařená červená řepa se zakysanou smetanou nebo kukuřice s nastrouhaným tvrdým sýrem, pokapaná citronem.
A konečně ovoce. Čím více ho budou jíst, tím lépe. Asi se nevyvarujeme různých koláčů a buchet, ale základem by mělo být čerstvé ovoce, které může nahradit všechny sladkosti. A místo kupované zmrzliny si děti mohou udělat svoji z rozmixované ovocné směsi umístěné v mrazáku. Základem může být rybíz nebo jahody, meloun či borůvky, pořád to bude lepší než nějaká zmrazená kola s citronem, navíc za nekřesťanské peníze.
Aby se nám úkol zdařil, musíme z ledničky odstranit veškerá lákadla, na které děti dají: párky, salámy, klobásy a paštiky. I to pečivo omezit téměř na nulu. No a když bude lednice prázdná, tak si chtě nechtě dají i tu zeleninu a ovoce. Hlavně vydržet, což platí především pro rodiče. Hlady děti určitě neumřou. Čím dříve si na to zvyknou, tím lépe nejen pro děti, ale i pro rodiče.
Ivan Heidler