Mšensko - Zdá se býti téměř neuvěřitelné, že se už podvaadvacáté odvážní amatérští sportovci vrhli do rybníka Harasov, aby poměřili své síly v nejvšestrannějším vytrvalostním sportu. Triatlon je sportem vpravdě spravedlivým. Nestačí být výtečným plavcem, cyklistou či běžcem. Je důležité se za prvé neutopit v rybníce, za druhé vyjet na kopec a současně ve sjezdu z něj neskončit na stromě nebo ve strži. A konečně za třetí překonat v hlavě neskutečnou bolest v unavených a ztuhlých nohou při snaze dojít do cíle.
Letošní ročník Kokořínského triatlonu, kterého se zúčastnilo 47 závodníků, se podle ohlasů zdá být povedený. Pořadatelský tým TJ Sokol Mšeno také každoročně dělá maximum pro pohodlí soutěžících. Osobně bych však tuto skutečnost přičetl především nejlepšímu počasí za poslední roky. Letos se po několika letech vrátili i někteří účastníci, kteří byli u zrodu celé tradice. Jejich přítomnost jasně ukázala, že pořádáme malý závod regionálního významu, který je určený především pro radost z jeho zdolání než pro samotné vítězství a pokoření rekordů.
Trasy kola a běhu se každoročně mění, abychom měli závod pestrý. Díky těmto změnám obměňujeme i místo cíle. Hospůdka na Romanově překvapivě (snad pro svoji polohu a zázemí) vydržela po dobu čtyř let. Kde bude cíl za rok, čím nás překvapí počasí, zda překonáme účastnický rekord, nikdo neví.
O další kousek ve mně ale uzraje myšlenka uspořádat Kokořínský triatlon jako plně orientační závod. Na závěr bych rád vyzdvihl výkon Kateřiny Loubkové, která coby vítězná žena dosáhla celkově páté příčky ze 47 závodníků a její běžecký čas byl druhý nejrychlejší. Smekám klobouk. Všem závodníkům děkuji za účast a těším se opět za rok druhou červencovou sobotu u Harasova. Třeba konečně potkáme vlky pohybující se v našich lesích.
Martin Kauler