Starší lidé své stravování často zanedbávají
Ač se to na první dojem nezdá, je stravování většiny seniorů špatné. Nejen že nepijí dostatek tekutin, tedy až na pivaře, ale jedí nepravidelně a často nekvalitně. Mají na sebe více času po odchodu do penze, ale nechce se jim vařit jen pro sebe, a tak se odbývají nebo dávají přednost odběru stravy ze školních jídelen bez možnosti výběru, natož zdravotních omezení nebo si nechávají dovézt oběd z nějakých kuchyní, kde sice nějaký výběr mají, ale ten vůbec nerespektuje nutriční, natož zdravotní požadavky.
Řada seniorů samozřejmě ví, že v případě cukrovky musí omezit cukry, při zvýšeném krevním tlaku příjem soli a při potížích se žlučníkem smažená jídla. Jenže když přijedou příbuzní, tak senioři napečou buchty a koláče, osmaží bramboráky s uzeninou a upečou i nějakou tu mastnou kachnu s houskovým knedlíkem a zelím. No a v rámci vrozené šetrnosti pak dojí zbytky, které pro ně nejsou vůbec prospěšné.
Zdálo by se, že v domovech seniorů je stravování správné, vyvážené či racionální, ale není tomu tak všude. S pravidelností stravy obvykle nejsou problémy, ale složení je zpravidla na hranici únosnosti a i s množstvím to není nejslavnější. Nejlevnější sýry, relativní nadbytek levného, hlavně bílého, pečiva k pocitu nasycení, podřadné salámy a klobásy, nedostatek čerstvých ryb, kvalitního masa, zeleniny a ovoce je realitou mnoha těchto zařízení. Pozoruhodné je i to, že většina zařízení nebere na vědomí, že klienti mají někdy větší, někdy menší požadavky na odpovídající stravu v souvislosti s jejich zdravotním stavem. Je jim sice nabízena tekutá nebo neslaná dieta, ale po obsahové stránce v tom nejchudším provedení. Celodenní nabídka čerstvé zeleniny a ovoce bez omezení je zpravidla v oblasti science-fiction, stejně jako neomezená nabídka čerstvých přírodních šťáv a kvalitních bylinkových nebo ovocných čajů.
Povinností veřejných stravování je uvádění přítomnosti alergenů. Ne všude se tomu tak děje, což z praktického hlediska není tak důležité, protože alergeny jsou všude a nic s tím neuděláme, jen tím strávníky trochu vystrašíme. Horší je, že se často neuvádějí spotřební koše denního stravování neboli složení stravy z hlediska podílů bílkovin, cukrů a tuků, množství vitaminu a minerálů a celková kalorická hodnota. Splnit všechny tyto hodnoty při omezeném rozpočtu není jednoduché, ale není neřešitelné. Stačí využít současné trendy v chování některých supermarketů, které zdarma nabízejí nevyužité potraviny, hlavně ovoce a zeleninu, které dříve zbytečně a předčasně likvidovaly. A nezapomínejme i na to, že ne všichni senioři jsou zdravotně statní a že potřebují speciální dietu ušitou na míru. Například pacienti s dnou si nemohou dovolit, pro zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi, uzeniny, zrající sýry, majonézu, ale i čočku, čokoládu či špenát nebo červenou řepu a bílé maso. Naopak hovězí maso, jogurty, banány nebo jahody jsou pro ně vhodné. Při snížené činnosti jater je zapotřebí omezit alkohol na nulu a vyvarovat se všech tučných jídel. Někdy se s věkem začne objevovat i alergie na mléčný cukr i bílkovinu. Vhodná je v tomto případě bezlepková dieta s vyloučením mouky ze stravy až na rýžovou nebo kukuřičnou.
Pozornost je třeba věnovat i postupně věkem vznikající alergii na vaječný bílek nebo žloutek. Bohužel senioři si často nestěžují na nově vznikající problémy a přisuzují je svým chorobám. Je proto na příbuzných a pracovnících domů seniorů neustále sledovat jejich stav včetně hmotnosti, chuti k jídlu, zvracení nebo změn stolice, ale i nálady a chování.
Ivan Heidler