VojtěchovSkramoušMasarykova škola ve MšeněPohled na Mšeno od severu

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2020 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Pára byla symbolem pokroku


Lobeč - Pokrok průmyslové revoluce, symbolizované parním strojem, se samozřejmě postupně projevil i v pivovarské výrobě. Přechod od ručního pohonu na strojní probíhal v podstatě od začátku 19. století, ale naplno se projevil až od jeho 40. let.

Síla parního stroje byla zpočátku využita zejména jako hnací pohon míchadel v kádích a pánvích. Využívalo se při něm přenosu otáčivé síly složitým systémem transmisí s koly a řemeny k jednotlivým prvkům technologie. Obdobný princip byl využit i k pohonu šrotovníků sladu a čerpadel rmutů či hotové mladiny.

Se zaváděním strojního pohonu samozřejmě probíhala proměna celého pivovaru. Byly budovány nové strojovny a kotelny s vysokými komíny, novými dominantami pivovarů. Mimochodem, ještě dříve, než byla pára využita na pohon strojů, se zaváděla do pivovarů jako nepřímý otop pánví, ale mezi sládky si tato novota jen pomalu hledala zastání. Strojní pohon byl ale využíván stále více. Od konce 19. století byly do našich pivovarů instalovány čpavkové chladicí stroje pracující na principu parního stroje, sloužící jak k chlazení horké mladiny, tak k dochlazování prostor chladného hospodářství. Ve stejné době, s rozvojem na poli elektrotechniky, byly parní stroje využity i jako pohon generátorů vyrábějících elektrický proud pro pohon strojů a pro osvětlení pivovarů.

Využití páry bylo samozřejmě významným pokrokem v usnadnění a intenzifikaci práce pivovarů. Strojové zařízení si samozřejmě mohli dovolit jen bohatší investoři, ale postupně bylo zavedeno do všech pivovarů. Lobečský pivovar byl parostrojně přestavěn roku 1896, poslední rukodělně pracující pivovar v Chudenicích skončil svou práci až ve 40. letech 20. století.

Kouř – symbol pokroku? Tento názor ale zcela jistě nesdíleli všichni lidé žijící v sousedství pivovarů. Nejvíce stížností bylo na pivovarské komíny u Václavského náměstí v Praze. Na „oblaka dusného kouře“ z pivovaru U Štajgrů v jednom ze svých posledních fejetonů v roce 1891 upozorňoval i Jan Neruda. Podle něj byly pivovarský kouřem ohroženy i sbírky v nedávno otevřeném Národním muzeu. „Pokud úřady nezasáhnou, dopadnou exponáty jako uzená prasata“, varoval Neruda.

Parostrojní přestavba technologie daného pivovaru se pozitivně neprojevila pouze na zjednodušení a intenzifikaci výroby. Parní stroj patřil mezi moderní výdobytky doby a pivovarští si toho byli samozřejmě dobře vědomi a dokázali tento fakt prodat.

Řada modernizovaných pivovarů přejala do svého oficiálního názvu slůvko „parostrojní“, kterým dávala jasně najevo, že na to mají, jejich provoz je moderní, a tím pádem lepší než ostatní a pivo z moderního parostrojního pivovaru přece musí být lepší než z nějakého zapomenutého špinavého rukodělného provozu. Lobečský pivovar nesl slovo parostrojní v názvu od roku 1902.

Michal Horáček, Pavel Prouza