říká Florbalistka Barbora Šimonková ze Mšena

Mšeno – Florbalistka Barbora Šimonková je osmnáctiletou gólmankou pražského klubu z Chodova. Pochází ze Mšena a jejím mateřským florbalovým klubem byly Kralupy. Je to brankářka se zodpovědným přístupem na hrací ploše i mimo ní, která se ze sebe snaží se v každém zápase vydat maximum. Studuje hotelnictví na střední škole v Mladé Boleslavi a letos ji čeká maturita.

Mluvila jste o maturitním plese, takže se teď připravujete na zkoušku z dospělosti?
Ano, je to tak. Studuji obor hotelnictví v Mladé Boleslavi a už jsem ve čtvrtém ročníku. Letos mě čeká bohužel maturita. Ale maturitní ples je v tomto ročníku nejlepší událost.

Jak dlouho už hrajete florbal?
Už je to více než pět let.

Jak jste se k tomu vůbec dostala?
Poprvé jsem se k florbalu dostala na základní škole, kde jsem chodila na kroužek, který vedl můj učitel tělocviku. Tam jsem nejdříve okusila post hráče v poli, ale ten mi moc nesedl a postupem času mě učitel posadil do brány, která mi prostě sedla.

Teď hrajete za Florbal Chodov 1991. Jakými týmy jste si prošla?
Už druhou sezónu hraji za pražský Chodov. Předtím jsem hrála několik let v kralupském FBC. Je to můj mateřský tým a klub, který mě přivedl do florbalového světa. Bez něj bych nebyla tam, kde teď jsem. Mnoho zkušeností mi ale dal i florbalový camp Floorball Rookie Camp. Tam jsem byla už několikrát po sobě. Trénovala jsem s florbalovými hvězdami z velmi úspěšných týmů. A právě díky této zkušenosti jsem narazila právě na Chodov.

Sledujete ještě, jak si vede váš startovací klub FBC Kralupy?
Určitě holky sleduji. Zajímá mě, jak si zrovna vedou, a s pár lidmi z bývalého klubu jsem pořád v kontaktu.

V současné době hrajete ligu v juniorské kategorii, máte ambice na vyšší?
Juniorky mají jen jednu ligu, ve které jsou všechny týmy v republice. Aktuálně nám začíná nadstavbová část a cesta do play off, kam se určitě chceme probojovat. Rozhodně bychom chtěly letos dosáhnout na medaili, která nám minulý rok utekla mezi prsty, a získaly jsme pouze bramborovou.

Proč jste si vybrala zrovna brankářský post?
Těžko říci, přijde mi, že ten post si spíše vybral mě. Jak už jsem psala, do brány mě posadil můj učitel na základní škole, který asi viděl, že moje nebojácnost a dravost se lépe využije v bráně.

Dirigujete z branky hru svých spoluhráček?
To je vlastně v popisu práce gólmana, má totiž o hře mnohem lepší přehled než hráčky. Přece jenom mi dirigování hráček dělá trochu problém, ale i tak se snažím holkám vždy pomáhat nejlépe, jak umím.

Je gólmanská příprava na zápas jiná než ostatních hráček?
Ano, gólmani mají vše trochu jinak než hráčky v poli. Někdy je potřeba se připravit individuálně jak v hlavě, i v rozcvičce, protože gólman má za úkol rozdílnou práci než ostatní. Já osobně se ráda rozběhávám s holkama, naladím se s nimi na pozitivní vlnu, která je do zápasu velmi důležitá. A až potom se věnuji individuální přípravě, kterou do brány potřebuju.

Jsou v Čechách vůbec ve florbale profesionálky, protože fotbalistky to tak nemají?
Svým způsobem ano. Ale spíše to bereme tak, že je tu hodně úspěšných a zkušených hráček, které mají své zasloužené místo i v české reprezentaci. S některými mám dokonce i tu čest trénovat v ženském A týmu.

Jaký je váš největší sportovní, nebo osobní úspěch?
Mým největším sportovním úspěchem, zároveň i osobním je ten, že hraji za jeden z nejlepších českých týmů. V juniorkách pravidelně chytám a mám možnost trénovat i s A týmem, kde získávám mnoho zkušeností. Myslím, že v sezoně se nám daří, jsem moc ráda, že jsem součástí týmu, ve kterém je skvělá parta holek a všechny vždy bojujeme až do konce. Náš poslední úspěch byl bronz z letního turnaje Prague Games a doufám, že další a ještě lepší bude na konci této sezony.

Kdo je vaším největším fanouškem?
Mým největším fanouškem je určitě taťka, bez kterého bych neměla možnost v Chodově vůbec být. Maximálně mě podporuje a je přítomen na každém zápase a vlastně i na většině tréninků. Prochází se mnou tuto celou sportovní cestu od samého začátku až do konce, za což jsem mu moc vděčná!

Barbora Walterová, Deník