Zimerman Václav, Ing. (* 9. 10. 1954 Mělník † 1. 2. 2006 Řepín), vlastivědný pracovník. Absolvent střední průmyslové školy elektrotechnické v Kutné Hoře a Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Působil jako technik ve Štětí, poté programátor a projektant firmy v Kosmonosích. Od roku 1976 se věnoval amatérské speleologii a ochraně přírody Kokořínska i jako strážce Chráněné oblasti a také regionální historii. Vydal několik publikací, mj. Jeskyně Kokořínska, Národní mstitel (o historii partyzánského hnutí na Mělnicku), Kokořínsko – krásy a zajímavosti (spolu s Jiřím Pillerem). Žil na Řepíně a měl rozpracovány další studie, ale rozhodl se odejít dobrovolně z tohoto světa.
Böhm Josef (* 21. 2. 1831 Mšeno † 19. 5. 1889 Jeseník), veřejný činitel. Navštěvoval farní školu ve Mšeně, absolvoval gymnázium v Litoměřicích a studia práv na Univerzitě Karlově. Byl praktikantem u c. k. místodržitelství v Budapešti a dalších městech v Maďarsku, odkud se v roce 1860 vrátil do Čech a účastnil se vlasteneckého ruchu v Litoměřicích. Byl místopředsedou České besedy, tajemníkem okresního zastupitelstva v Roudnici nad Labem a později zakotvil v Praze – Smíchově, kde mu po smrti město postavilo na hřbitově hrobku a pomník s nápisem: Zde odpočívá o rozkvět Smíchova velezasloužilý J. B., ředitel městských úřadů. Zároveň byl předsedou Jednoty samosprávných úředníků obecních a okresních v království Českém.
Frýdová Anna, podle Ludvíka Böhma Frýdlová (* 22. 2. 1851 Mšeno † 15. 8. 1879 Basilej), operní pěvkyně. Získala základní hudební a pěvecké vzdělání ve Mšeně, v Praze byla žačkou Bedřicha Smetany a Josefa Maýra. Zpívala s velkým úspěchem v Prozatímním divadle v Praze, ale nakonec odešla do Německa, kde působila v opeře ve Strasburgu. V Basileji se seznámila s ředitelem divadla, za kterého se provdala. Vracívala se do Mšena, kde zpívala na koncertech, byla čestnou členkou mšenského pěveckého spolku Vyšehrad.
Procházka Oleg Václav (* 13. 2. 1896 Kokořín † 26. 2. 1945 Brandenburg, Německo), voják, účastník odboje. Studoval českou vyšší reálku v Mladé Boleslavi, v dubnu 1915 odveden. Abolvoval školu pro důstojníky pěchoty a odešel ve funkci velitele čety na ruskou frontu. Podařilo se mu přeběhnout k Rusům a přihlásit se do České družiny. V 1929 – 33 byl přednostou na hlavním štábu ministerstva národní obrany v Praze, odkud byl přeložen do posádky v Milovicích. Od roku 1937 až do likvidace čs. branné moci v létě 1939 byl opět na hlavním štábu Čs. armády. Ihned po fašistické okupaci se zapojil do domácího odboje Obrana národa, po rozsáhlém zatýkání se skrýval na Moravě, v únoru 1940 byl zatčen v lesích u Strážnice. Byl odeslán do Berlína, kde byl odsouzen k trestu smrti. Odtud byl převezen do Brandenburgu, kde byl v žaláři dva roky. Nacistická vraždící mašinerie na něj nezapomněla a v únoru 1945 byl popraven.
(Zdroj: M. Sígl - Kdo byl a kdo je)