Občas zaslechnu poznámku, že ten či onen není pravý nebo opravdový nebo Mšeňák, což je sice výraz hovorový, ale zároveň vyjadřující jistý patriotismus.
Položil jsem si tedy otázku, kdo jím vlastně je? Rodilí Mšeňané dodávají, že by měl mít v naší obci předky nejméně po dvě pokolení. Toto kritérium však nesplňuje spousta lidí, dokonce i pan starosta by podle něj nebyl „Mšeňák“. Stačí tedy prostý trvalý pobyt? Asi také ne. Naše děti jsou zde od narození, přesto nebyly účastny na vítání občánků, protože jejich maminka je úředně hlášena ve své rodné obci. Kdo je tedy pravým Mšeňanem? Každý, kdo se angažuje ve veřejném životě? Fuj, to jistě ne. A tak mě napadá jediná a možná i správná odpověď. Je jím ten, kdo se ve Mšeně cítí dobře, protože máme nádherný les za rohem. Anebo ta, jejíž zahrádka překrásně kvete a plodí chutnou zeleninu. A také třeba chalupář, jehož pečlivě opečovávaný domek již několik měsíců nenavštívil zloděj.
Milí spoluobčané, ať už jste praví „Mšeňáci“, nebo jen obyčejní Mšeňané, přeji nám všem zimu plnou sněhu, abychom nemuseli za běžeckým lyžováním cestovat do kopců. Naše „Opičí hory“ přeci bohatě vyhovují.
Martin Kauler