Mšeno – Na Kokořínsku působí šestnáct správců skal, kteří dohlížejí na kvalitu jištění lezeckých cest a reagují na podněty od samotných lezců. Kokořínská skalní oblast se podle předsedy Centrální vrcholové komise Karla Berndta nazývá Dubské skály a kopíruje území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.
„Správci skal vedle dohledu nad cestami také vyměňují vrcholové knížky, které jsou popsané nebo poškozené. Ty, které mají nějakou historii, ukládáme do archivu, s nímž máme smlouvu,“ popsal Karel Berndt, který ve Mšeně vedl školení správců skal a prvovýstupců.
„Jsou to všechno nadšenci, kteří to dělají dobrovolně ve svém volném čase. Materiál na údržbu dostanou od svazu, ale čas, který ve skalách stráví, jim samozřejmě nikdo nezaplatí.“
Prvovýstupci, kteří na skalách staví nové cesty, si kruhy a borháky musejí hradit z vlastní kapsy. Měli by ale zároveň absolvovat stejné školení jako správci skal.
„Často mají lezci, kterým se zalíbí na překližce, touhu postavit si vlastní cestu venku, většinou ale netuší, jak to v přírodě chodí. Proto jim ukazujeme, jaký je správný postup, aby například neudělali chybu v aplikaci chemické malty při upevňování jistících bodů. To by mohlo mít fatální následky,“ připomněl šéf Centrální vrcholové komise, který má pod sebou předsedy osmnácti Oblastních vrcholových komisí.
Každý prvovýstupce by měl k vyznačení nových cest získat povolení. Většina skalních věží a masivů, na které horolezci lezou, je totiž na území chráněných krajinných oblastí.
Je ale stále mnoho lidí, kteří lezou na skály, aniž by byli v horolezeckém svazu. „Jsou to lidé, kteří nás ignorují a nemají touhu být mezi námi. Raději se domluví s místním kovářem nebo zámečníkem na zbastlení nějakých kruhů, z nichž pak postaví cestu. Takové jistící body jsou bezpečnostním rizikem. Snažíme se, aby se do skal dostával jen materiál, který je prověřený bezpečnostní komisí,“ zdůraznil Karel Berndt.
Jiří Říha