Závěsný znakNáměstí Míru ve MšeněSkramoušVěž kostela sv. Martina

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2019 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Tradiční Běh Debří z pohledu Martina Kaulera


Mšeno – Ve středu 28. října jsme pořádali tradiční Běh Debří, letos, tuším, už 11. ročník. Ke své vlastní radosti jsem téměř od počátku nejen závoďákem, ale i spolupořadatelem. A tak po několik let na svátek založení republiky ráno vstávám s vědomím, že se rozhodně nebudu nudit. Je třeba označit trať, postavit stan, vyzkoušet megafon, několikrát se vyděsit, co vše jsme zapomněli předem zajistit, pomoci šikovným sestrám sokolkám s prezentací, přivítat se s kamarády běžci a běžkyněmi, z nichž se za moment stanou nesmlouvaví soupeři.

Při tomto krásném shonu najednou zjistím, že je čas odstartovat dětské kategorie. Je úžasné pozorovat malé předškoláky, kteří potřebují doprovod rodičů, aby nezabloudili na cestě k lesnímu divadlu. Ještě než však doklušou opozdilci z řad nejmenších, svoláváme dorostence a ženy, aby mohli oběhnout své kolo v rámci běžeckého dopoledne. V okamžiku, kdy se rozeběhnou, si uvědomím, že za pár minut budu na téže startovní čáře nervózně postávat i já. V rychlosti se převlékám do běžeckého (letos i do moderních kompresních podkolenek), cestou ke startu se pokusím o několik žabáků a protahovacích cviků a už slyším vyvolávání našich jmen.

Vyrazíme, a než zmizíme za horizontem, dochází nám, že ta rovina není tak docela rovná a nelze po ní běžet tempem dráhového atleta. Za Muchomůrkou se rovina skutečně nakloní a u hájovny máme díky kyslíkovému dluhu mžitky před očima. Trasy neznalý si řekne: „A teď z kopce.“ Jenže ouha. Seběhnutí je technické s protivětrem na magnetické „skororovině.“ Krátká cílová rovinka po asfaltu od koupaliště každého naladí, že si ani neuvědomí tu hrůzu, že ho vše čeká ještě jednou. V cíli se pak všichni uklidníme, vrátí se nám úsměvy do tváří. Po svém rozebíráme jednotlivé dojmy, protahujeme se a už je tu vyhlášení výsledků.

Děti dostaly své ceny, než jsme obkroužili našich 5,7 kilometru, a tak postupně nastupují všichni závodníci jednotlivých dospěláckých i seniorských kategorií. Diplom a bonbon potěší přece každého a na konečném umístění nesejde. Důležitý je zlepšený osobní výkon nebo i jen fakt, že jsem si nic nezlomil. Těším se, že si v Boudecké rokli brzy vše zopakujeme.

Martin Kauler