Petrovští a Spálený mlýn
I v našem kraji lidé doplatili na Bílou horu. Ti, kdo nechtěli zradit svoji víru a stát se katolíky, opouštěli raději svou zem. S domovem se rozloučil i mlynář ze Zákovského dolu. Mlýn ale nezůstal dlouho opuštěn. Jednoho dne se tu objevil nový pán, do skutečného mlynáře měl ale daleko. Stejná byla i jeho chasa. Pan otec, nebyl to nikdo jiný než vůdce loupežníků Petrovský, se místo po mlýně toulal po lesích. Často zmizeli i na několik dní. Lidé neměli tušení, kdo se jim v mlýně usadil. Loupeže v okolí přičítali tlupám darebů z lesů za Bezdězem. Až jeden chalupník z Březovic, který spěchal brzy po ránu dojednat mletí, spatřil ze stráně nad mlýnem divný obraz. Dva mlynářští si v náhonu vymývali krvavé rány, další vynášeli do skrýše pod balvanem ve stráni pytle, ve kterých určitě nebylo obilí ani mouka, ale nejspíš kořist z lupu. Chalupník se rychle vrátil do vsi. Rychtář poslal posla do Bělé a sousedé zatím mlýn z povzdálí hlídali. Ještě v noci přitáhli do Zákova vojáci, mlýn obklíčili, loupežníky pochytali a mlýn zapálili. Unikl jen Petrovský. Ze strachu se nevrátil ani pro ukrytý poklad. Vyzdvihl si ho po čase chalupník, který loupežníky odhalil, a koupil si za něj v Březovicích velký statek.
Zdroj: www.nosalov.estranky.cz