Mšensko - Pracujeme v koncernu Saint-Gobain. Dvakrát do roka se sbalíme a jedeme s partou z práce pomoci, kde je třeba. Na jaře jsme byli v Beskydech a o víkendu 19.-20. září v CHKO na Kokořínsku. Letos náš koncern slaví 350 let od svého založení, a tak nás napadla myšlenka, že bychom mohli na různých místech odpracovat 350 dobrovolnických minut, zasadit 350 stromků, a tak vlastně začaly naše výlety do přírody.
Pravdou je, že když jsem poprvé volala panu Konopíkovi, který má městské lesy na starost, příliš nevěřil, že někdo přijede jen tak zadarmo pracovat v lese. Ujišťoval se pak ještě dvakrát, naposledy den předem, že opravdu dorazíme. V sobotu ráno nás doprovodil na lesní mýtinu kousek od Cikánského plácku pod Pokličkami. Vysvětlil, kde se nacházíme, tedy v jaké části a pásmu chráněného území, ukázal, co vše je třeba uklidit po kácení a jak. A tak jsme až do odpoledne tahali větve a z nich dělali dva metry široké pásy, občas s průchodem pro zvěř. Odpoledne se zastavil pan Konopík na kontrolu a myslím, že jsme ho snad i mile překvapili naším výkonem většinou pouze kanceláří trénovaných rukou. Také nám donesl lahodnou odměnu pivního rázu, kterou jsme více než uvítali, neboť tu sobotu nám slunce celý den pražilo do zad. Ve čtyři hodiny už z nás byly trochu unavené kancelářské trosky, ale pohled na dočista vyklizenou paseku nás naplňoval radostí a uspokojením.
V neděli jsme si pak užili okolních lesů, zašli na Pokličky a do skalního bludiště na Romanově. Cestou jsme neminuli ani hospodu v Ráji. Nejsme aktivisté, jak se pár místních nechalo slyšet. Jsme jen parta dobrovolníků, co se ráda potká a nevadí jí udělat pár dobrých skutků, přidat pomocnou ruku.
Martina Vlčková Říhová