SkramoušRájBusta F.PalackéhoOsvětlení nám. Míru

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavebn� spole�nost - �len skupiny PCS

© 2022 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Seriál pro knihomoly


Nickyho rodina – Cesta bez návratu
V minulém čísle Mšenska jsme přinesli článek o promítání Mináčova dokumentu Síla lidskosti v mšenské základní škole. V době vydání nás však zastihla zpráva
o úmrtí Nicholase Wintona, hlavního protagonisty výše zmíněného filmu. Proto dnešní kniha bude s Nicholasem Wintonem úzce souviset. Jedná se totiž o titul, který vznikl
v návaznosti na sběr materiálů k výše zmíněnému dokumentu.

Autorem je režisér Matej Mináč a knihu nazval Nickyho rodina s podtitulem Cesta bez návratu (vyd. 2014). Jedná se o dílo, které stoprocentně patří do našeho seriálu o knihách s tematikou okupace či druhé světové války. Matej Mináč v ní zaznamenal nejen příběh své matky Zuzany, který rovněž zfilmoval ve vynikajícím filmu Všichni moji blízcí, ale i osudy dalších českých a slovenských dětí a jejich rodin během druhé světové války.

Kniha je rozdělena do devíti kapitol, které lze číst i samostatně či „napřeskáčku“. Co kapitola, to příběh. Vyprávění „dětí“, které díky N. Wintonovi přežily válku, se střídá s autentickými dopisy, které děti dostávaly od svých blízkých, s fotografiemi, ale i kresbami či dokonce melodiemi, nechybí však také vyprávění těch osob, které se do Anglie nedostaly, protože zářijový transport už neodjel. Atmosféru bezmoci dokreslují zákazy a nařízení, které platily pro Židy během válečných let, stejně jako časové zařazení jednotlivých Hitlerových opatření na cestě za ovládnutím světa.

Tento historický exkurz nám umožňuje vidět osudy jednotlivých rodin na pozadí válečných událostí. Poslední kapitola je pak věnována projektu Winton Train, kdy 1. září 2009 odjel z Prahy do Londýna vzpomínkový parní vlak se zachráněnými dětmi a jejich rodinnými příslušníky.

Kniha je pestrou mozaikou, v níž se prolíná současnost s minulostí. Svou stavbou silně připomímá koláž, aniž by však byla změtí chaosu. A přestože je v ní řada momentů, kdy ji budete chtít odložit, protože holá pravda o osudech nevinných lidí vás zasáhne plnou vahou své beznaděje, přece jen Mináčova kniha nevyznívá smutně. Především proto, že je svědectvím o tom, jak díky dobrému skutku mladého Angličana bylo zachráněno 669 dětí. Je to důkaz, že dobré skutky dělat lze i v dobách nedobrých.                

(vkv)