Od 1. května zavádí Město Mšeno významnou novinku – pytlový sběr papíru a plastů
Každý z nás produkuje nějaký odpad, kterého se čas od času potřebuje zbavit. Ovšem zdaleka ne vše, co naše domácnosti vyprodukují, se musí objevit v popelnicích a následně na skládkách. Myšlenka, kterou v posledních letech slyšíme doslova na každém kroku, je TŘÍDIT. Novela zákona o odpadech a následné nové znění obecní vyhlášky o systému nakládání s odpady ve Mšeně byla příležitostí k rozhovoru s Ing. Martinem Machem, starostou města.
Co byste mohl úvodem říci ke zmíněnému tématu?
Byl novelizován zákon o odpadech a na základě novely se musela změnit obecní vyhláška o systému nakládání s odpady. Zákon vyžadoval po obcích zavedení systému sběru a využití bioodpadů a řešení sběru kovů. Na tuto zákonnou povinnost jsme museli reagovat. Tyto věci jsme v předstihu řešili už loni, takže nyní jsme jen dolaďovali detaily. Byla přijata novelizovaná městská vyhláška o odpadech, která detailně rozepisuje, jak s kterou částí odpadu nakládat. V její příloze je seznam míst, kde lze sortiment odkládat.
Uvedl jste, že cena pro občany se pro letošní rok nemění. Není odpadové hospodářství pro město ztrátové?
Prvním impulsem pro zavedení nové vyhlášky byl nový zákon. Druhým byl fakt, že už delší dobu se neměnila cena pro občany, přičemž náklady neustále mírně rostou. Proto město tuto oblast trochu dotuje. Aby se „nůžky“ mezi náklady a příjmy města v oblasti nakládání s odpady příliš nerozevíraly, pustili jsme se do celkové modernizace celého systému.
Proberme si nyní jednotlivé druhy odpadů. Čím začneme?
Kovovým odpadem, kde zákonnou povinnost plníme tím, že máme v obci sběrnu. Jako krok správným směrem hodnotím fakt, že od počátku března se občanům nevyplácí náhrada hotově, ale na bankovní účet. Je to konečně jedině správná odpověď státu zlodějům barevných kovů, protože i městu se ztrácelo plno věcí. Navíc chystáme instalaci jednoho kontejneru, který bude stát u bytovky za kostelem, na drobný kovový odpad, jako jsou například plechovky od nápojů či konzerv.
Jaký odpad zmíníme dále?
Dalším druhem jsou bioodpady, přesněji biologicky rozložitelná frakce komunálního odpadu. Celá Evropa má své cíle v boji proti klimatickým změnám. Jedním z nich je boj proti skládkování využitelných surovin, což třeba na naší otevřené skládce způsobuje vznik metanu, jednoho z nejagresivnějších plynů způsobujících ozónovou díru. Druhý důvod je ekonomický. Proč si tímto využitelným odpadem zaplňovat skládku či popelnice? Kdo se naučí důsledně třídit, může mít rázem v popelnici necelou polovinu dřívějšího množství. Čili ekonomický přínos pro občany, kteří si budou moci zařídit méně častý svoz či menší nádobu, a tak ušetří. Stejně tak ušetří i město, které má např. obrovské množství trávy ze sekání zelených ploch.
Jak úspěšně se s tímto problémem na skládce potýkáte?
Čím větší podíl metanu tam vzniká, tím větší je zápach ze skládky v jejím okolí. Jsou tam vybudovány odplyňovací jímky. Až se těleso skládky uzavře, bude se plyn jímat a dalším způsobem buď využívat, nebo likvidovat. Už nyní byl vybudován filtr, přes který plyn prochází do ovzduší, aby se alespoň částečně odstranil zápach.
Jak bude Mšeno řešit celý systém zpracování biologického odpadu?
Pro občany Mšena (nikoli v částech města) platí už zavedená možnost objednat si hnědou popelnici, mít ji u domu a komerční službou v režimu jaro – podzim si nechat popelnice vyvážet na kompostárnu. Druhou možností je od města bezplatná zápůjčka kompostérů. Třetí možnost – na sběrném dvoře v areálu skládky budou umístěny velké hnědé popelnice, kam budou moci občané tento odpad zdarma odložit. V případě existence většího množství takové hmoty (třeba při posekání veliké zahrady) ji lze po domluvě s pracovníky našich služeb odvézt na městskou deponii u cihelny. V oploceném areálu nebude samoobslužný provoz kvůli obavám z ukládání jiného odpadu. Čas od času přijede smluvní firma, která travní hmotu odveze do své kompostárny.
Jak tento odpad budete řešit ve vesnických částech města?
Myslím si, že většina občanů v nich má svou zahradu, takže může bez problémů kompostovat. Ještě jsme podali jednu grantovou žádost na velkoobjemové kontejnery. Pokud bude úspěšná, mohli bychom kontejner na trávu a listí přivézt i do ostatních částí obce. To však předpokládá ukázněnost občanů, aby tam dávali jen určený odpad. 
Na mnohých místech, kde se soustřeďuje tříděný odpad, si nelze občas nevšimnout „přetékajících“ kontejnerů...
Tento problém registrujeme už delší dobu. Kolem kontejnerů je nepořádek, často i zápach, protože do nich lidé dávají nepatřičné věci nebo nevymyté plasty. Jsou tu i estetické námitky, že taková „okrasa“ hyzdí město. Navíc se jejich počet vzhledem k místu již téměř nedá rozšiřovat a ani manipulace s nimi není nejlevnější.
Jaké řešení se tedy nabízí?
Po delším zkoumání a čerpání zkušeností z obcí, které již tento způsob zavedly, jsme se přiklonili k myšlence pytlového sběru. Ten ve dvou komoditách (plasty, papír) zavedeme od 1. května. V rámci evropského grantu jsme získali i vozidlo, kterým budeme uvažované pytle svážet.
Konkrétně to bude probíhat jakým způsobem?
Občan si po 1. květnu bude moci na radnici vyzvednout žlutý (na plasty) a modrý pytel (na papír). Ve svozový den, který vyhlásíme rozhlasem a zveřejníme na městském webu, v ranních hodinách (podtrhuji ráno do 8:00) vyloží pytel před svůj dům, naše dodávka jej sveze a do schránky mu dá nový prázdný pytel. Sebranou surovinu odvezeme na svou deponii. Svoz bude probíhat pravděpodobně ve dvoutýdenních intervalech. Sice budou nějaké náklady s nákupem pytlů a provozem sběrného vozidla, ale jak doufáme, pokryjeme je tím, že sebrané suroviny se pokusíme lépe zpeněžit. Až si dostatek domácností zvykne na tento způsob sběru, začneme ubírat počet kontejnerů v ulicích. Ty samozřejmě nezmizí mávnutím kouzelného proutku, protože třeba větší kusy plastů a kartony se do pytlů nevejdou. Síť kontejnerů zůstane, ale byli bychom rádi, aby jich bylo podstatně menší množství.
Jaké zkušenosti má naše město s rekreanty?
Zpočátku, někdy v roce 2007, když jsme změnili vyhlášku o systému nakládání s odpady i systém poplatků, bylo od chatařů hodně stížností, protože nebyli zvyklí u nás za odpady platit. Postupem času se situace zlepšila. Menší problémy jsou v tříděném odpadu, který mnozí z těch, kteří Mšenem jenom projíždějí, odkládají na naše místa, která jsou pak doslova přetížená. Je to nepříjemnost, které se ovšem jen tak nezbavíme.
Jaký vzkaz máte pro občany našeho města?
Zhruba za deset let skončí skládkování v celé republice a ještě není jasné, jak se v budoucnu budeme odpadů zbavovat. Co ovšem jasné je, že to bude podstatně dražší. Nejpozději nyní je třeba se začít učit, jak odpad co nejvíce roztřídit na jednotlivé složky, aby těch nevyužitelných bylo v popelnicích co nejméně. Časem totiž poplatek za svoz odpadu nebude stát pětistovku či tisíc korun za rok, ale několikanásobně víc. Je v zájmu každého občana, aby se naučil třídit.
Karel Horňák