Mšenští sokolové uctili památku Miroslava Tyrše v Oetzu
Začátkem února jsme s elánem plánovali pobyt na horách, nejlépe v Rakousku, nejlépe v nějakém pěkném útulném městečku… Když jsme vybrali městečko Oetz, naše sokolské srdce zaplesalo. Městečko Oetz je totiž proslavené nejen nalezením nejstaršího mumifikovaného muže Oetziho, ale také zde za dosud nevyjasněných okolností tragicky zemřel Miroslav Tyrš, velikán českého sportu a jeden ze dvou zakladatelů Sokola. Okamžitě jsme byli skálopevně přesvědčeni, že jeho památku musíme uctít přinejmenším položením květiny a projevením úcty za naši TJ Sokol Mšeno.
Nalézt přesné místo památníku, ale nebylo zcela jednoduché, a tak jsme začali zjišťovat různé informace. Postupně se dočítali různé podrobnosti a spekulace o onom osudném dni 8. 8. 1884, kdy Miroslav Tyrš tragicky zemřel a kdy bylo objeveno jeho tělo v divoké řece Oetztaler Ache. Ale ještě vám zkráceně připomeneme příběh tohoto velikána a vlastence.
Miroslav Tyrš se narodil 17. 9. 1832 v Děčíně. Jeho rodiče a sestry bohužel brzy zemřeli, a tak byl celé mládí vychováván svým strýcem v nedaleké Kropáčově Vrutici. Byl jedním ze zakládajících členů Sokola. Vytvořil pro něj Základy tělocviku, stanovil také sokolské zásady (síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů).
Studentská léta strávil Tyrš v Praze. Studoval zde akademické gymnázium, maturoval v roce 1850 a po gymnáziu studoval Tyrš na filozofické fakultě pražské univerzity. V roce 1860 získal doktorát a dále se věnoval estetice a dějinám umění. Později dosáhl docentury a v roce 1883 i profesury na pražské univerzitě.
Aby však mohl vyučovat, musel se vzdát svého působení v sokolské organizaci. Jelikož toto závažné rozhodnutí zatěžovalo jeho psychické zdraví, byl mu doporučen ozdravný pobyt právě v rakouských alpách nedaleko městečka Oetz. Tento pobyt stal se mu bohužel osudným. O příčině jeho smrti převažují hlavně dvě domněnky. Miroslav Tyrš buď spáchal sebevraždu, nebo byla jeho smrt tragická náhoda.
Vraťme se v myšlenkách do srpna 1884. Psychicky unavený Tyrš se snaží zotavit v horské přírodě, ale své ženě Renatě (dceři Jindřicha Fügnera – druhého ze zakladatelů Sokola) píše dopisy, z nichž spíše čiší nesrovnalost a pesimismus v jeho myšlenkách. Renata Fügnerová – Tyršová se vydává na základě oněch dopisů na cestu za svým mužem, bohužel již nedorazí včas.
Onoho osudného dne se Tyrš vydává na procházku, ale jeho chování je dosti zádumčivé. Z hostince, ve kterém byl ubytován, se vydal po vypití sklenky mléka na procházku. Od té doby jej viděla živého jen jedna osoba, která popisovala podivně pohybujícího se Tyrše, jenž ani neodpověděl na pozdrav.
Jedna z vážných domněnek o jeho smrti, kterou potvrzovala i jeho žena, směřuje k tomu, že léky, které Tyrš v tu dobu užíval, mohly způsobit malátnost i lehkou pomatenost. Přesná příčina smrti Miroslava Tyrše se tedy nejspíše nikdy neobjasní. Jedna teorie ukazuje na sebevraždu v podobě vrhnutí se do dravé řeky Aache, druhá spíše na náhodné uklouznutí či omdlení.
Jeho tělo nalezl až po dlouhých 13 dnech rolník, který oral své pole na pravém břehu řeky Aachy. V poledne se šel osvěžit k řece a zhruba v půlce řeky spatřil lidské tělo. Jelikož je v těchto místech řeka Aacha velmi divoká, kamenitá a nezkrotná, tělo Miroslava Tyrše bylo velmi zdevastováno. Zranění včetně utržené dolní končetiny znemožňovala okamžitou identifikaci. Po krátké době se ale bohužel potvrdila pravda, že tělo patří Miroslavu Tyršovi.
Vydali jsme se tedy přímo k řece Aache právě do míst, která byla tak krutá k Miroslavu Tyršovi. K jeho památníku jsme s úctou položili květiny a vzdali hold této velké osobnosti sportu.
Jana Kolumpková