Mšeno se stává krásným městem, říká Petr Konvalinka
Ke Mšenu a jeho okolí má rektor ČVUT Petr Konvalinka už léta blízký vztah. V nedaleké Stránce
si totiž s manželkou před dvaadvaceti lety koupili starý domeček.
„Mšeno se obrovsky povzneslo, stává se krásným městem, které vyhledávají turisté,“ říká rektor Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Petr Konvalinka, který je už sedm let členem pracovní skupiny pro regeneraci Městské památkové zóny Mšeno (MPZ). A členství ve skupině se nevzdá, přestože bude mít jako nový šéf univerzity nepochybně spoustu práce.
Vztah ke Mšensku
Ke Mšenu a jeho okolí má už dlouhá léta blízký vztah. Ve tři kilometry vzdálené Stránce si totiž s manželkou před dvaadvaceti lety koupili starý domeček. A společnými silami ho opravili. „Kompletně jsme dům zrekonstruovali s přihlédnutí k tomu, jak byl stavěn. Prostě bez jakýchkoli moderních úprav. Bez Stránky už neumíme žít, zamilovali jsme si to tam,“ líčí Petr Konvalinka, který na Stavební fakultě ČVUT vede Experimentální centrum. Během let Konvalinkovi získali ve Stránce a ve Mšeně spoustu známých. A právě díky pozdějšímu přátelství se mšenským starostou se manželé zapojili do skupiny, která se zabývá městkou památkovou zónou.
„Budovy ve Mšeně mají hodnotu. Lidé sice o lecjakém domě mohou říci, že není žádnou památkou, ale za nějakých dvacet let už se památkou stát může,“ zmiňuje se o mšenských stavbách a zároveň chválí nedávnou revitalizaci historického centra města. „Z rekonstrukce náměstí mám opravdu velkou radost. Celá akce se včetně přípravy projektů uskutečnila na vysoké úrovni. Vzpomínám si, že když jsme s manželkou ve Mšeně v devadesátých letech vídávali pozůstatky komunismu, bylo nám z toho smutno. Stále jsme si ale říkali, že to ještě nedopadlo až tak špatně jako v jiných městech, kde na náměstí za totality postavili panelák nebo nějaký ohyzdný obchodní dům,“ popisuje odborník na stavební konstrukce, který je ve funkci rektora od začátku letošního února. Za dobu, co je Petr Konvalinka členem mšenské komise, se podařilo vytvořit katalog, v němž jsou popsány domy v oblasti chráněné památkovou péčí. A ten město právě aktuálně dokončuje.
„Je to vynikající počin. Každý majitel nemovitosti v katalogu zjistí, k jakým stavebním pracím bude v rámci rekonstrukce možné v případě jednotlivých domů přistoupit a za jakých podmínek,“ popisuje a dodává, že památková zóna je ve Mšeně vedena ještě velmi citlivě. „Snaží se vyhovět občanům a alespoň trochu chránit město, aby se v něm neobjevovaly například fasády všemožných barev. V Praze je památková péče úplně na jiné úrovni, dbá se tam mnohem více na detaily,“ vysvětluje šéf pražské líhně odborníků.
Dotace na opravy
Potěšil jej také návrh zřízení dotačního programu, který na poslední schůzce pracovní komise pro regeneraci památkové zóny představil starosta města Martin Mach. „Město by mohlo v budoucnu podle návrhu poskytovat dotace a možná i půjčky na opravy domů v regenerované oblasti, což je velice důležitá věc. Lidé se totiž snaží k rekonstrukcím ve většině případů přistupovat ekonomicky, což je pochopitelné, ale ne vždy to budovám prospěje,“ zmiňuje vítanou novinku Petr Konvalinka s tím, že by dotace mohla kompenzovat zvýšené náklady při použití vhodnějších postupů a materiálů při rekonstrukcích. Petr Konvalinka se rád vrací na mšenské koupaliště, které bylo vybudované ve stylu art deco na začátku třicátých let minulého století. Dokonce se podílel i na rekonstrukci lázeňské budovy, ke které před několika lety došlo. „Navrhoval jsem některé dřevěné prvky. Spolupracoval jsem s truhláři, aby měli představu, jak by mohly některé části konstrukce staticky působit.“
Stopy v okolí
Stopy současného rektora ČVUT jsou i v nedalekém Kadlíně. Společně s manželkou, která je také stavařka, tam projektovali známou rozhlednu Hradišť. „Počítal jsem statiku a manželka to zkreslila. Nejprve jsme ji se stavitelem postavili jako model v měřítku 1:25, na němž jsme zkoušeli technologii výstavby. Jde o vysokou stavbu, která je celá ze dřeva, takže bylo velmi náročné její konstrukci
navrhnout tak, aby se lidé na vyhlídkové plošině cítili příjemně, i když fouká silný vítr,“ připomíná Petr Konvalinka, pro něhož prý byly a stále jsou důležitější dobré vztahy s lidmi než peníze. Jeho podíl na stavbách a projektech v okolí tak byl většinou na základě dobrovolnosti.
Ve Stránce, kam často s rodinou jezdí, také například před časem pomáhal s projektem na sanaci pískovcových skal ve Stráneckém dole, jejichž části se uvolňují a rozpadají. „V této oblasti je to velice častý jev. Dříve totiž lidé zřejmě stromy na vrcholu skalních masivů odstraňovali, kořeny se proto nemohly dostat hluboko do jejich struktur. Dnes na skalách rostou například mohutné akáty, jejichž silné kořeny skály narušují. Je to časovaná bomba,“ líčí rektor technické univerzity.
Jiří Říha
Prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc. je materiálový inženýr a vysokoškolský pedagog. Od letošního února je rektorem ČVUT v Praze, kde vede také Experimentální centrum na stavební fakultě. Žije v Praze, odkud často jezdí do Stránky na Mělnicku, kde si před lety s manželkou koupili chalupu. Má dva dospělé syny ve věku 16 a 26 let. Má rád dobrou hudbu, hraje na housle a rád ve volných chvílích pracuje se dřevem. Je členem pracovní skupiny pro regeneraci Městské památkové zóny Mšeno.