Markéta GurvayováMarkéta Gurvayová ze Mšena získala na kulinářské soutěži v Brně další významný úspěch

Mšeno, Horky – Cukrářka z horecké školy okouzlila porotu prestižní kulinářské soutěže koláčem Tarte Tatin, který se loni naučila 
ve Francii. Markéta je prostě jednička. Na tom se shodli odborní porotci na mezinárodním finále soutěže Gastro Junior Brno – Bidvest Cup. Právě té se už podruhé zúčastnila Markéta Gurvayová ze Mšena, která se třetí rok učí ve Střední odborné škole a středním odborném učilišti v Horkách nad Jizerou cukrářskému řemeslu.

Loni si domů přivezla stříbrnou medaili, letos za svůj restaurační moučník přivezla zlato. „Tentokrát jsem nic nespálila, takže jsem spokojená,“ říká skromně Markéta, která byla v Brně jedinou reprezentantkou horecké školy. Velkému finále předcházelo regionální kolo soutěže v hlavním městě. Tam Markéta připravovala makovec s malinami a omáčkou z lesních plodů nebo šlehačkovou lodičku se sušenkou a borůvkou, třetí lahůdkou byl francouzský koláč Tarte Tatin s vanilkovou zmrzlinou.

„Lodička se porotě v Praze příliš nezdála, tak jsem ji v Brně nahradila šlehačkovým komínkem s mandlemi, čokoládou a likérem,“ popisuje změnu, která jí vysloužila více bodů. Povinnou surovinou letošní soutěže byl modrý mák, proto také Markéta se svou mistrovou zvolily makovec. „Bylo dobré, že po pražském pódiovém vystoupení jsme měli rozpravu s porotou, která nám naše talíře zhodnotila. Každý měl tak možnost to změnit, vylepšit nebo modrý mák použít ve finále úplně jinak,“ vysvětluje mladá cukrářka.
Markéta při práci
Se svým výkonem z Brna je spokojená. Přípravu prý zvládala v pohodě. „Na praxi používáme klasické trouby, které pečou pomaleji, ale konvektomat na soutěži byl rychlejší, takže jsem měla víc času. Když schází čas, tak někdo servíruje třeba bez rukavic, a za to se strhávají body. Na hotový výrobek se totiž po jeho upečení může sáhnout už právě jen v rukavicích,“ připomíná Markéta Gurvayová, která je chloubou cukrářského oboru horecké školy.
Na pomyslných stupních vítězů
Aby to cukráři neměli tak snadné, každý z nich si dvacet minut před soutěží, kterou sledují stovky lidí, musí vylosovat ještě tajnou surovinu. Co měla Markéta? „Vytáhla jsem si mražené višně a šlehačku. Višně se mi ovšem nikam nehodily, takže jsem použila šlehačku. Pokud by se mi nehodila ani jedna z možností, mohla bych tím hodně pokazit,“ líčí nadaná cukrářka. Porota byla z Markétina restauračního moučníku nadšená, ona ho přitom ani neochutnala. „Hotový výrobek neochutnáváme, jedině odřezky, když zbudou. Servírujeme vždy čtyři talíře, tři jsou pro porotu a jeden na výstavu,“ říká Markéta, kterou letos čekají závěrečné zkoušky.

Markéta se ještě zmínila o tom, proč v rámci soutěže připravovala také ryze francouzský jablkový koláč Tarte Tatin. Naučila se ho totiž péct ve Francii, kde byla loni se školou. „Navštěvovali jsme různé školy a s tamními studenty jsme měli praxi. A právě v jedné škole nám ukázali, jak Tarte Tatin připravují. A my je na oplátku naučili, jak se dělají české vytlačované koláče,“ vzpomíná na zkušenosti z Francie. Markéta chce po absolvování svého oboru pokračovat na dvouleté maturitní nástavbě. „Pokud bych ale přes prázdniny sehnala práci v nějaké výrobně, zkusila bych studovat dálkově,“ dodává.

Jiří Říha

(02/14)