Dva pohledy do mělnické nemocnice pro čtenáře Mšenských novin

Mělnická nemocnice hospodaří vyrovnaně
I letos je v lehce pozitivním hospodaření a má zaplaceny všechny závazky, říká v rozhovoru ředitel Nemocnice Mělník MUDr. Tomáš Jedlička.

Ostatní nemocnice si stěžují na úhradovou vyhlášku, jak jste si s ní poradili?
Nevynechali jsme jedinou příležitost jednat se zdravotními pojišťovnami o úhradách. Podařilo se nám doložit zdravotním pojišťovnám, že k nám přišli pacienti z okolních nemocnic v rámci změn struktury péče v okolních zařízeních. Pojišťovny to akceptovaly a přidaly nám peníze. Přesto to ale na investice, které bychom chtěli, nestačí. Je potřeba, aby se příští úhradová vyhláška držela rozhodnutí ústavního soudu, nesmí být diskriminace nemocnic navzájem. To znamená, aby za stejnou péči jedna nemocnice dostávala méně a druhá více.

Co je potřeba změnit, aby české nemocnice hospodařily lépe?
Souhlasím s názorem, že nemocnic je hodně. Když se jejich počet sníží, zkoncentrují se peníze i zaměstnanci a všechno bude fungovat o hodně lépe. Pacienti to sice budou mít asi v jistých případech o trochu dál, ale budou mít jistotu, že péče bude významně kvalitnější.  Důležité je mít analýzu toho, jak je která péče ekonomicky rentabilní. Když je frekvence některých diagnóz nízká, tak pak mohou být ztrátové. Souvisí to s koncentrací péče v Česku.

Od Nového roku budou poplatky za pobyt v nemocnici až od 18 let a jen 60 korun. Co to pro nemocnici bude znamenat?
Snížení poplatků znamená jedinou věc – za méně peněz, méně muziky. Platí to pro všechny ekonomické subjekty, není jediného důvodu, aby to pro nemocnice neplatilo. Znamenat to bude buď nižší objem nebo kvalitu péče, stagnaci mezd pro zaměstnance či náklady na standard zdravotnického materiálu. Pak je na nemocnici, aby se rozhodla, kterou část nákladů sníží. Škála možností je velice široká. Od roku 2012 za zajištění péče nejsou odpovědny nemocnice, ale zdravotní pojišťovny. Bude-li mít nemocnice méně peněz, nebude moci poskytnout tolik péče a pacienti se budou muset obrátit na zdravotní pojišťovny, že potřebují zajistit péči a nemocnice jim říká, že dosáhla úhradového limitu.

Nemocnice Mělník převzala loni i letos péči o některé akutní pacienty z okolních nemocnic, kde byla zrušena některá oddělení. Odbory vždy straší, že po takovém kroku hrozí omezování zdravotní péče.
V některých okolních nemocnicích se určitá akutní péče zrušila. Jiné část převzaly, ale nejsou informace o tom, že by docházelo k tomu, že jsou pacienti tímto procesem ohroženi na zdraví. Je to zároveň i odpověď pro ty kritiky, kteří říkají, že se sítí nemocnic nedá hýbat.

Skončeme pozitivně prosím. V Nemocnici Mělník nyní pracuje kolem deseti mladých lékařů. Co si od tohoto omlazení slibujete? Je to už nová generace lékařů?
Slibuji si od toho jiný pohled na medicínu a pacienty. Mají jazykové schopnosti, mohli by se tak podívat do světa a přinést nové zkušenosti. Mrzí mne, že úhrady péče neumožňují, abychom je dostatečně zaplatili od začátku.

Potřebuje Mělnicko dětskou pohotovost?
V poslední době se objevuje stále více stížností na to, že Mělník nemá pohotovost pro děti a funkční pohotovost pro dospělé. V rozhovoru ředitel Nemocnice Mělník MUDr. Tomáš Jedlička objasňuje, jak to s pohotovostí je.

Snaží se mělnická nemocnice o zřízení pohotovosti pro děti?
Nemocnice o tomto problému opakovaně jednala s krajským úřadem, ale nedosáhli jsme žádného výsledku. V roce 2005 (ještě před privatizací) bylo zrušeno rozhodnutím kraje dětské lůžkové oddělení, které v nemocnici zároveň vykonávalo službu dětské pohotovosti. Kraj jej zrušil bez toho, aniž by řekl, jakým způsobem bude akutní péče pro děti v regionu zajištěna.

Nemocnice se pokusila v roce 2011 dětskou pohotovost obnovit. Po čase ji ale přerušila.
Lékařskou péči zajišťovali lékaři z novorozeneckého oddělení. To bylo v době, kdy porodnice měla přibližně 600 porodů za rok. Poté, co postupně narostl počet porodů až na letošních 1300 za rok, není možné, aby lékaři novorozeneckého oddělení současně mohli vykonávat i službu dětské pohotovosti. Jiné lékaře v oblasti pediatrie nemocnice nemá, a proto nemůže vykonávat tuto službu sama bez pomoci někoho dalšího.

Proto požádala nemocnice o spolupráci hejtmanství?
Ano. Druhý důvod je ten, že služby, které jsou otevřeny 24 hodin denně a čekají, až přijde pacient, jsou ekonomicky ztrátové. Proto součástí žádosti o pomoc na krajský úřad byla prosba o příspěvek na tuto činnost.

Co nabízíte?
Nabídli jsme vstřícný krok, že dáme k dispozici prostory i sestry a službu zorganizujeme. Kraj by měl zajistit přítomnost lékařů. V legislativě je dáno, že se lékaři musí na výzvu kraje podílet na zajištění pohotovostních služeb. Pokud si tedy lidé stěžují, že tady pohotovost není, musí svojí pozornost obrátit na krajský úřad nebo se ptát zdravotních pojišťoven. Město Mělník v minulosti bylo vstřícné a na dětskou pohotovost přispívalo. Nemocnice sama není odpovědná za zajišťování lékařských služeb první pomoci.

A co pohotovost pro dospělé?
Současně je potřeba řešit i tuto službu. Je to otázka zvláště aktuální po 1. lednu 2014, kdy končí výjimka EU na limity přesčasové práce. Lékaři budou moci pracovat jen osm hodin přesčasu týdně. V tuto chvíli bude nedostatek lékařů na zajištění i služeb na lůžkových odděleních v nemocnicích. Z tohoto důvodu by bylo potřeba, aby na Mělníku byla funkční pohotovost. Lékaři, kteří budou v nemocnicích, se budou muset starat pouze o hospitalizované pacienty a už nebudou moci suplovat pohotovost, kterou musí zařídit kraj.

Pohotovost pro dospělé tedy nefunguje tak, jak by bylo potřeba.
Je vykonávána lékaři záchranné služby, kteří z titulu služby tráví část času na výjezdech v terénu a poté logicky nemohou být přítomni v místě pohotovosti. My to pociťujeme tak, že pacienti k nám chodí i s  méně závažnými stavy, které má ošetřit pohotovost. Žádají vyšetření po lékařích nemocnice, kteří se ale musejí starat přednostně o vážně nemocné, tedy o hospitalizované, operovat poraněné, řešit infarkty a další podobné stavy.

Krajská radní pro zdravotnictví Jiřina Fialová v médiích uvádí, že kraj pediatry nemá a že jsou přetěžováni. Myslíte si, že to tak je?
Neznám důvody, které ji k tomuto vyjádření vedly. Domnívám se, že kdyby každý pediatr z regionu měl strávit dvakrát nebo třikrát do měsíce od 17 do 22 hodin pohotovost na místě tomu určeném, tak to není žádné přetěžování. Tím by splnil svoji zákonnou povinnost zajistit péči o své pojištěnce. I pediatři dostávají paušál na registrovaného pacienta. Součástí tohoto úhradového mechanismu je zajištění péče o své pacienty, které logicky není možné vykonávat 24 hodin denně, proto spojením lékařů účastí na zajištění pohotovosti je jejich povinnost splněna. Klíčové rozhodnutí o tom, zdali v regionu Mělník dětská pohotovost být má či nemusí, je ale na Středočeském kraji.  

Bc. Lucie Zikmundová, tisková mluvčí, Mělnická zdravotní, Nemocnice Mělník

(12/13)