
© 2010 VIZUS | webmaster
Tento web je provozován na systému CMS.
|
Bezděz - hrad
Státní hrad, národní kulturní památka, na výrazném znělcovém vrchu (604 m,
někdy udávaná výška 637 m se vztahuje k nejvyššímu bodu věže) s kruhovým
rozhledem, 9 km severozápadně od Bělé pod Bezdězem, 8 km jihovýchodně od Doks.
Na jižním úbočí vrchu stejnojmenná ves. Západně na sousedním vrchu státní
přírodní rezervace Malý Bezděz.
Hrad Jeden z
nejvýznamnějších a nejpevnějších v Čechách. Založen mezi l. 1264–1278 Přemyslem
Otakarem II. jako středisko královského zboží. V r. 1279 zde věznil Ota
Braniborský mladého krále Václava II a jeho matku královnu Kunhutu. V 1. pol.
14. stol. vlastnil hrad rod Berků z Dubé. Karel IV. vydal r. 1350 majestát,
kterým byl Bezděz určen za hrad královský a byl připojen ke komornímu majetku.
Purkrabím na Bezdězu podléhali manové, kteří měli propůjčeny některé královské
statky, za což měli hrad hájit. V době husitské byl hrad útočištěm odpůrců
revoluce. Od dob Jiřího Poděbradského se na hradě vystřídalo
opět několik majitelů. Po bitvě na Bílé hoře byl Bezděz prodán Albrechtovi z
Valdštejna (1623). Ten dal hrad upravit a v r. 1627 sem dosadil augustiniány z
Bělé pod Bezdězem. V r. 1642 se na hradě opevnili Švédové, v r. 1662 byly hradní
budovy upraveny na klášter, který byl v r. 1785 zrušen a hrad se začal měnit ve
zříceninu. V r. 1868 se na Bezdězi konal tábor českého i německého lidu.
Jednotlivé části
hradu Původní stavba byla prací huti cistercko-burgundské. Cesta
vedoucí k hradu (s kapličkami bývalé křížové cesty) byla přehrazena dvěma
branami chráněnými ochozy s cimbuřím. Třetí brána byla kromě ochozu zabezpečena
válcovou Čertovou věží, 20 m vysokou, obvod 14 m, tloušťka zdí
3 m. Od ní vede hradební zeď s cimbuřím. Na nejvyšším místě skály stojí
Velká hradební věž (přes 30 m vysoká, obvod 21 m, tloušťka
zdiva při základu téměř 5 m). K ní přiléhá bývalý hradní palác,
proti němu na protější straně je bývalé purkrabství.
Nejcennější částí je hradní kaple ve východní části hradního
paláce. Je stavbou raně gotickou a má bohaté architektonické vybavení po způsobu
francouzských katedrál (ochoz). Na severu při příchodové cestě je zachována
hradební zeď s baštami z počátku 17. stol. (zbytek zamýšlené přestavby za
Albrechta z Valdštejna). Bezděz se často objevuje v dílech
českých umělců-básníků (Sv. Čech, K. H. Mácha), dotýká se ho i děj opery
Tajemství od B. Smetany a často se stává inspirací malířů (Jos. Mánes, Al.
Bubák, Cína Jelínek, H. Ullík). Známé jsou romantické rytiny Bezdězu. Byl
vydáván i vlastivědný sborník Bezděz (1930–38).
Přístup: ze vsi Bezděz po červené značce a po tvarové odbočce
až ke hradu. Rozhled: Dokeská pahorkatina, Ralsko, Ještěd,
Lužické hory, České středohoří. Okolí: Doksy, Máchovo jezero,
Bělá pod Bezdězem, Valdštejnsko. Dostupný na trase 0345.
 Otevírací doba:
|
duben, říjen |
so, ne, svátky |
9 - 16 h |
|
květen - září |
denně mimo po |
9 - 17 h |
Začátek poslední prohlídky s průvodcem je 75 min před koncem provozní doby,
začátek poslední prohlídky bez průvodce je 30 min před koncem provozní doby.
Jindy po předchozí dohodě. Vstupné: plné 50 Kč, snížené 25
Kč, rodinné 110 Kč. Fotografování: zdarma,
filmování: zdarma.
Stránky hradu (NPÚ) |