Moučník mšenské učnice získal na mezinárodní soutěži druhé místo
„Cukrařina mě fakt chytla,“ říká Markéta Gurvayová ze Mšena, která se druhým rokem učí na Středním odborném učilišti Horky nad Jizerou cukrářskému řemeslu. Svou školu skvěle reprezentuje na gastronomických soutěžích. Potvrzuje to její úspěch na mezinárodní soutěži Gastro Junior – Bidvest Cup 2013 v Brně, kde dokázala v konkurenci dalších osmadvaceti cukrářských učňů vybojovat stříbrnou medaili. Do Brna postoupila z pražského regionálního kola soutěže, kde za svůj výtečný restaurační moučník získala loni v listopadu zlato.
Soutěž byla podle Markéty pojata Gurvayové jako pódiové vystoupení, které trvalo pětačtyřicet minut. „Zadáním byla příprava čtyř porcí restauračního moučníku, u kterého bylo hlavní surovinou bramborové těsto – a z toho jsme mohli udělat, co jsme chtěli,“ vysvětluje šikovná učnice.
Markéta se vrhla na tvarohem plněné pirohy přelité malinovou omáčkou, kakaovou buchtičku s višněmi doplněnou vanilkovou omáčkou a nechyběl ani smetanový oválek s mandlemi. Na své vystoupení, které sledovaly desítky lidí a samozřejmě i odborná porota, se Markéta dobře připravila. Malé trémě se ale přesto nevyhnula.
„Nervozita na mě padla až pár minut před vystoupením. Ale jakmile jsem začala pracovat, byla jsem klidná. Všechno se mi podařilo, jenom kruhovou griliášovou ozdobu jsem nechala v konvektomatu zapékat o pár vteřin déle, takže zhořkla a ztmavla, proto jsem ji už nemohla použít,“ popisuje Markéta jediný nedostatek, který ji připravil o zlato. „Bylo mi to líto, protože o zlatou medaili jsem přišla jen kvůli několika bodům. Ale i přesto jsem měla po soutěži dobrý pocit, moučník se mi povedl a rozhodčím chutnal,“ vypráví budoucí cukrářka ze Mšena.
Nejhorší bylo podle Markéty čekání na výsledky soutěže. „Soutěž byla třídenní. V pátek jsme přijeli, já jsem šla na řadu až v sobotu, a vyhlášení výsledků bylo v neděli. Ale čekání jsem prožívala společně s paní učitelkou Alenou Pechlátovou,“ pokračuje úspěšná učnice z Horek nad Jizerou.
Toho, že se šla učit cukrářkou, Markéta nelituje. A přitom při podávání přihlášek v deváté třídě základní školy vůbec netušila, jakým směrem se vydat. „S mamkou jsem doma hodně pekla, tak mi taťka řekl, ať zkusím obor cukrář a dělám v životě něco, co mě bude bavit. Udělala jsem tehdy dobře. Navíc jsem nechtěla sedět někde u stolu v kanceláři. Opravdu mě to chytlo a moc mě baví i soutěže,“ připomíná Mšeňačka, která je zřejmě jedna z mála učňů, které ve škole baví úplně všechno. „Opravdu není nic, co by mě nebavilo. Ze začátku to byla sice trochu matematika, ale teď je to v pohodě.“
Praxi v provozovně horeckého učiliště má Markéta každý druhý týden, kdy nemusí sedět v lavici. Její výrobky dokonce ochutnávají i vysoce postavení politici. „Vyrábíme většinou na objednávky, třeba na rauty na Pražském hradě, tam jdou většinou minidezerty. Na Hradě bývají také praxe, jezdíme i do zahraničí,“ vypráví Markéta Gurvayová, která by měla jet na začátku třetího ročníku se spolužačkou do Rakouska. A pokud prý všechno vyjde, budou tam společně na praxi v cukrárně.
Praxe si vysloveně užívá. O práci ale nemá nouzi. „Například před Vánoci jsme pekli spoustu cukroví. Zadělali jsme si třeba deset kilo lineckého a celý den jsme jen vykrajovali různé tvary a lepili je dohromady,“ povídá Markéta. Budoucí cukrářka, která brzy oslaví sedmnácté narozeniny, se může opravdu pochlubit, že její zaměření je i jejím koníčkem. A to doslova.
„Doma s mamkou jsem vždycky pekla, našla jsem si nějaký lehký recept, i když mi to zrovna pokaždé nevyšlo. Peču, když se občas nudím. Nedávno jsem začala péct asi v devět večer, měla jsem nějaké listové těsto, takže jsem udělala záviny a šátečky,“ říká nadšená cukrářka, které pod rukama často vznikají punčové řezy nebo kremrole. Ráda pracuje právě s listovým těstem, které si sama připravuje. Čas od času peče i dorty oslavencům. Většinou členům rodiny, ale nebrání se ani objednávkám známých. Ačkoli dělá různé laskominy, sama se jich nikdy nepřejí. „V prváku jsme se s holkama na praxi ládovaly různými odřezky, ale od půlky prváku jsem už toho sladkého přejedená,“ doplňuje s úsměvem Markéta.
Na první soutěž se mladá cukrářka dostala už v prvním ročníku, kdy se svou mistrovou vyrazila na mistrovství do Hradce Králové. Tam také získala svou první stříbrnou medaili. Loni si z Prahy vezla už zmíněné zlato a z velké soutěže v Brně pak další cenný kov.
Jiří Říha, Mělnický deník