Smělé přání páru Filip Šitera – Jan Jaroš do letošní plochodrážní sezony:
Nepřehlédnutelnými postavami na sobotní valné hromadě Plochodrážního klubu Grepl Mšeno se rozhodně stali Filip Šitera a Jan Jaroš. Zatímco prvně jmenovaný pozorně sledoval jednání schůze, druhý dokonce kandidoval (a úspěšně) do nového výboru klubu. Přítomnost obou borců, které jsme loni vídali s mšenskou vestou, byla vítanou příležitostí k neformálnímu rozhovoru.
Zkuste zhodnotit svou sezonu 2012…
ŠITERA: „Byla to moje zatím nejhorší sezona, na níž se podepsala i zranění. Přes zdravotní potíže jsem ji chtěl za každou cenu dojet. Ale když to vezmu zpětně, byla to velká chyba. Raději jsem měl nejdříve doléčit zranění a teprve pak jezdit. Ale možná to bude tím větší motivace ukázat letos mnohem lepší výkony a hlavně výsledky.“
JAROŠ: „Abych se upřímně přiznal, loňskou sezonu hodnotím jako jednu ze svých spíše úspěšnějších, byť jsem byl dlouhodobě zraněný. Zasáhl jsem pouze do čtrnácti závodů, což není moc. Za normálních okolností jich odjedu kolem pětatřiceti. Přesto si myslím, že i přes menší počet závodů to byla spíše povedenější sezona.“
Jak jste řešili své zdravotní komplikace?
ŠITERA: „Začátkem listopadu jsem díky panu Brožovi dostal na operaci do Pardubic. V těle mám sedm šroubů. Vše proběhlo skvěle, už po třech týdnech jsem mohl třeba hrát hokej. „Železo“ mi budou vytahovat až po letošní sezoně.“
JAROŠ: „Zranění mne nejvíc omezovalo zjara, kdy jsem utrpěl úraz kolene. Pořádně jsem ho nedoléčil, a jelikož se už začala rozjíždět sezona, snažil jsem se dostat do odpovídající formy. Bohužel navíc přišlo další zranění. Potíže s palcem u nohy mě vyřadily na podstatně delší část sezony. Nevypadalo to úplně dobře, ani jsem nevěřil, že začnu vůbec jezdit. Můžu poděkovat doktorům, kteří mě přes masáže a obstřiky dali dohromady.“
Nic tedy nestálo v cestě na zahájení letošní fyzické přípravy…
ŠITERA: „S tou jsem začal hned loni, jak jen to bylo možné, tedy 14 dnů po operaci. Začínal jsem s běháním, s posilováním jsem byl opatrnější. Musím to zaklepat, zatím je všechno v pořádku. Proto chci poděkovat lékařům – MUDr. Brožovi a MUDr. Hantuchovi, kteří odvedli skvělou práci.“
JAROŠ: „Proti předcházejícím letům jsem začal se zimní přípravou ihned po loňské sezoně. Dokážu tvrdit – a odpovídají tomu i časy na mém tréninkovém působišti – o své fyzičce, že na novou sezonu jsem připravený už nyní.“
Kdy plánujete, že se letos poprvé svezete?
ŠITERA: „Uvidíme, jaké bude počasí. Snad brzy zamrzne, abych mohl na šroubky. Ty mi však jen zpestří přípravu, závody na nich nebudu pokoušet. Zkušenosti s tržnými ranami mi zatím stačí (smích). Do první extraligy bych chtěl absolvovat nejméně deset příprav včetně nějakých závodů na plochodrážním oválu.“
JAROŠ: „Vše závisí na počasí. Podle předběžných plánů by to mohlo být v půli března, podobně jako loni, na soustředění v Gniezně. Další variantou je pozvánka do Maďarska na dráhu, kde jezdí Patrik Nagy.“
Máte v plánu jezdit kromě Mšena i v jiných klubech?
ŠITERA: „Zatím nemám nic. Anglii jsem zkraje letošního roku vypustil, zejména kvůli časové náročnosti, protože někdy je člověk až moc vytížený. Spíš bych chtěl sehnat nějaké Polsko, je to zatím v jednání, uvidíme.“
JAROŠ: „Ani já dosud nemám nic konkrétního, budu se snažit získat nějaké angažmá v Polsku.“
Jaké jsou vaše hlavní cíle pro letošní rok?
ŠITERA: „Vedle extraligy bych se rád svezl i v 1. lize, stejně jako jsem to dělal loni. Prvoligový závod je určitě lepší než jet někam trénovat. V jednotlivcích bych se chtěl letos pokusit o útok na mistrovský titul a spolu s dalšími vrátit do Mšena znovu mistrovský titul v extralize.“
JAROŠ: „Určitě chci pomoci Mšenu, aby se zvedlo v extralize i v první lize. V šampionátu jednotlivců, který se jede na mých oblíbených drahách (Divišov, Plzeň), bych se chtěl poprat o stupně vítězů. V neposlední řadě se chci pokusit o prosazení do sestavy českého nároďáku pro Světový pohár družstev, který se letos v červenci jede na pražské Markétě.“
Karel Horňák