HradskoSkramoušSkalička v ziměMasarykova škola ve Mšeně

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavebn� spole�nost - �len skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Kulturní kalendář Mšenska


Böhm Ludvík, někdy též B. Romanovský (* 2. 1. 1835 Mšeno † 2. 1. 1908 Mělník), historik, pedagog, odborný publicista, novinář, překladatel z ruštiny a němčiny, divadelní ochotník. Díky němu začaly být uváděny mělnickými divadelníky hry v českém jazyce. Byl ředitelem měšťanské a obecné dívčí školy v Mělníku, založil zde Občanskou záložnu, spolek Budeč Mělnická, odbor Národní jednoty severočeské, byl spoluzakladatelem Zpěváckého spolku a tělovýchovné jednoty Sokol, podílel se od roku 1864 na založení a tvorbě časopisu Mělničan (v roce 1864). Je autorem několika vlasteneckých brožur, ale zejména hojně citovaného obsáhlého a cenného díla Královské věnné město Mělník a okres Mělnický, které vydal v roce 1892 vlastním nákladem (vytiskla tiskárna Josefa Jelena na Mělníku). Z jeho iniciativy také vzniklo mělnické muzeum.

Veith Antonín (* 3. 1. 1793 České Budějovice † 19. 12. 1873 Liběchov), podnikatel, mecenáš, podporovatel umění a kultury. Byl majitelem zámku Liběchov, který koupil jeho otec Jakub, vyučený tkadlec, od hraběte Huberta Pachty v roce 1801. Ze svého liběchovského panství vytvořil významné zemsko – vlastenecky orientované kulturní centrum, kde pobývali čeští i němečtí filozofové, spisovatelé, vědci, mj. Bernard Bolzano (1781 – 1848), František Palacký, F. M. Klácel. J. M. Navrátil – ten mj. vyzdobil sallu terrenu zdejšího zámku freskami na základě mytologizované české historie. Jeho sekretářem byl František Emanuel Velc (1816 – 1890). Dalšímu umělci Václavu Levému umožnil rozvinout a uplatnit sochařský talent svéráznými romantickými skalními plastikami u Liběchova. Chtěl vytvořit v Tupadlech u Liběchova český Slavín a prostřednictvím slavných postav (soch a bust v nadživotní velikosti) národních dějin oživit a posílit národní sebevědomí, projekt však nebyl dokončen. Několik soch po Veithově smrti věnoval jeho synovec Národnímu muzeu v Praze (dodnes jsou v Pantheonu). Osobní pozůstalostní fond je v 84 kartonech Památníku národního písemnictví v Praze. Od roku 1963 byl zámek v majetku Národního muzea v Praze a od roku 1975 v něm byla stálá expozice umění a řemesel asijských kultur jako oddělení Náprstkova muzea v Praze. Do jeho sbírek přispěli mj. cestovatelé Josef Wunch (1842 – 1907), Josef Kořenský (1847 – 1938), E. S. Vráz (1860 – 1932), dále prozaik a cestovatel Joe Hloucha (1881 – 1957), spisovatel Julius Zeyer (1841 – 1901), geolog Otokar Feistmantel. Ve 20 sálech se nacházelo na dva půl tisíce exponátů, přičemž sbírky Náprstkova muzea tvoří 50 000 předmětů.  Zámek byl silně postižen povodněmi v roce 2002, o té doby je uzavřený a probíhá zde rekonstrukce.

Ullik Hugo (* 9. 1. 1838 † 9. 1. 1891), akademický malíř. Pobýval a maloval i na Kokořínsku. Ilustroval časopisy Světozor a Květy české. Pochován je na Olšanských hřbitovech v Praze.

Pramen: M. Sígl: Kdo byl a je kdo na Mělnicku