Severské detektivní romány
Městská knihovna eviduje v žebříčku nejpůjčovanějších knih detektivní romány ze skandinávských zemí (zastoupené především autory ze Švédska, Norska a Islandu), tedy knih, které se těší oblibě po celém světě. Současný celosvětový zájem o severskou krimi způsobil Stieg. Larsson svou trilogií Milénium (1. Muži, kteří nemají rádi ženy, 2. Dívka, která si hrála s ohněm, 3. Dívka, která kopla do vosího hnízda).
Před rokem 1989 byla severská detektivka zastoupena knihami švédské autorské dvojice Maj Sjöwallové a Pera Wahlööa (desetidílná série propojená postavou komisaře Becka, situovaná do Švédska sedmdesátých let) a finského spisovatele Mika Waltariho (komisař Palmu). Pak nastalo období útlumu, kdy u nás detektivky ze severu v podstatě nevycházely. Situace se změnila po roce 2000 – nakladatelství MOBA začalo vydávat samostatnou edici Severská krimi, ovšem kvalita těchto titulů v některých případech doplatila na velmi špatné překlady, protože knihy byly překládány přes další jazyky, především němčinu a angličtinu a úroveň překladů byla velmi nízká. Takto zapadly i dvě první knihy dnes velmi oceňovaného norského autora J. Nesbøa.
Co způsobilo celosvětový zájem o severskou krimi? Zcela jistě zde hraje velkou roli prostředí drsného severu s krutými přírodními podmínkami, dlouhé noci, mráz, fjordy, arktické polární noci, pusté náhorní plošiny, opuštěná území za polárním kruhem – tedy pro nás exotika. Literární úroveň je na vysoké úrovni, používaný styl psaní je realistický, jednoduchý a precizní.
Postava hlavního hrdiny se přesouvá z kriminalistů na např. žurnalisty, advokáty nebo soukromé osoby. Přibývá více hlavních ženských hrdinek, což souvisí s vysokým stupněm emancipace v severských státech a i s rostoucím procentem autorek, které se psaním krimi zabývají. V knihách se můžeme setkat s vykreslením psychologických stavů hlavních hrdinů, s jejich problémy (rozpad rodiny, alkoholismus, apod.).
Obsahují také určitou společenskou kritiku dosud fungujících států sociálních jistot. Přesahují hranice detektivního žánru, můžeme je označit za prózu s kriminální zápletkou a se společenským přesahem.
V neposlední řadě je to dobrý marketing. Nakladatelské domy si uvědomily potenciál těchto titulů a věnují vydávání patřičnou péči – nikoli již paperbacková vydání, ale pevná vazba, vkusné přebaly, lepší papír, pěkné grafické zpracování a především sázka na kvalitní překlady (výborní překladatelé střední a mladé generace). Prodej knih podporují také mohutné reklamní akce a pomáhá mu i časté filmové zpracování jednotlivých děl.
Podle článku v týdeníku The Economist, který se zabýval analýzou úspěšnosti severské krimi, lze v určité nadsázce použít následující shrnutí: „Noci jsou dlouhé, alkohol tvrdý a lidé vychováváni k tomu, aby skrývali své city a střežili svá tajemství.“
Městská knihovna vám může nabídnout ta nejlepší díla, která vyšla v posledních dvou letech: Švédsko: Larsson (Milénium), Kepler (Hypnotizér, Paganiniho smlouva, Svědkyně ohně), Larssonová (Sluneční bouře, Až pomine tvůj hněv), Mankell (Číňan), Hellström, Rosland (Box 21); Dánsko: Olsen (Žena v kleci, Zabijáci); Norsko: Nesbø (Nemesis, Pentagram, Spasitel, Sněhulák, Lovci hlav), Fossumová (Indická nevěsta); Island: Sigurdardóttir (Mrazivé světlo, Žhavý hrob), Indridason (Smrtící intriky, Hlas, Růže smrti, Hrob v ledovci) a samozřejmě mnoho dalších.