Vážení čtenáři, vážení občané, mám pocit, že je téměř mou „povinností“ se vyjádřit k náladám revitalizace našeho náměstí (nám. Míru a Masarykova ulice). Jmenuji se Marie Štráchalová, mnozí si mě pamatujete ještě z let 1994 – 2006 z radnice. Jistě se právem ptáte, proč se na vás na všechny obracím?
Minulý týden, 10. 10. 2012, se konal tzv. kulatý stůl na radnici ve Mšeně. Program byl veden mimo jiné i k dokončené revitalizaci obou náměstí, kde tentýž den dopoledne byla tato akce oficiálně předána občanům města k dispozici. Vím, kolik lidí, tolik názorů, zda je to pěkné nebo špatné. Zaznamenala jsem názory, že dříve v zelené barvě to bylo lepší, že se špatně chodí po nových chodnících a komunikacích, že bude obtížná zimní údržba, že Jan Hus nemá název a ještě stojí nakřivo, že je kašna moc hlučná a moc moderní, mobiliář je také moc moderní, písek z parku a kamínky z chodníků se nanosí do domů a obchodů a jistě další námitky.
Ano, i já jsem „trpěla“, když se rušila dlažba z chodníků, které jsme pracně dokázali udělat v letech 2001 – 2003. Pokud si vzpomenete, chodníky v našem městě pokrýval rozličný materiál. Hrana chodníků byla téměř shodná s výškou silnice. Podařilo se nám tehdy dostat poměrně velkou část chodníků do zámkové dlažby, některý materiál jsme použili k povrchům chodníků v dalších ulicích města mimo náměstí, Boleslavské, Mělnické ulice a Karlovky a měla jsem z toho dobrý pocit.
Dnes se život opakuje, pro dnešní skončenou revitalizaci, kde je snaha vrátit našemu městečku, co se týče povrchu chodníků a místních komunikací, podobu původního charakteru města. I já sama v sobě se s tím musím srovnat a říci si, že s námi nekončí život, jsou u nás naštěstí další generace, které jistě po několika desítkách let uskuteční něco dalšího, v té době nového, co se nebude asi také líbit šedesátníkům, kteří si budou chtít zachovat v myslích dobu, kdy prožívali léta mládí, roky plné pracovní aktivity, nebudou souhlasit s novými věcmi. Ale to je zákon života, kdy nelze ustrnout a zůstat stále „u brambor“!
Vážení čtenáři, zamyslete se chviličku nad chaotickými slovy, kterými jsem se snažila vyjádřit i své pocity. Jsem přesvědčena, že v těchto myšlenkách se zmítáte i vy, bez ohledu na věk. Hledejme v dokonaném díle i klady a jistě je najdeme.
Můj příspěvek do těchto novin měl ještě jeden cíl. Výše popisovaný projekt trval i s přípravou 3 – 4 roky práce, tvrdé práce včetně desítek jednání a zase ne vždy v příjemné atmosféře. Byla to každodenní práce, starost. Řeknete si, že od toho tam ten starosta je, ale i starosta je také jen člověk. Na zasedání u Kulatého stolu nikdo z nás neřekl starostovi jediné slovo – díky. Naopak jsme do něho, jak se říká, „prali“ další a další dotazy a připomínky.
Proto si touto cestou dovoluji i jménem všech současných zastupitelů a věřím, že i některých občanů a čtenářů starostovi Ing. Martinu Machovi poděkovat za odvedené a dokončené dílo. Děkujeme.
Marie Štráchalová, zastupitelka města Mšena
foto: Jiří Říha, Mělnický deník