Skalní útvar Žába, pod romanovskou hájovnoupamětní deska - revitalizace centra, foto: Petra NejedláSedlecMasarykova škola ve Mšeně

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavebn� spole�nost - �len skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Církevní zákon a odluka církve od státu


Hned v úvodu říkám, že i já patřím k odpůrcům zákona, který teď s názvem „O majetkovém vyrovnání s církvemi…“ leží ve Sněmovně. Říkám to nejen jako občan, ale zejména jako křesťan, za kterého se snad smím pokládat.

Pomíjím teď závažné námitky k zákonu, které vyslovují erudovaní právníci. Stranou nechávám i otázku, zda si společnost v ekonomické krizi může dovolit tak velkorysé odstupné církvím a zda je mravné to po společnosti požadovat. Pokud jde o mravnost, pak se mi spíš jeví jako nemravné, jaký odchod (či obchod) církvím zákon nabízí.

Jde o to, co je církev a jaké je její poslání. Zeptáte-li se jednoduše, kde je církev, odpověď je prostá: tam kde jsou věřící. Nikoliv tam, kde je farář, biskup apod. Navrhovaný zákon však není o ničem jiném než o tom, jak zajistit existenci církve tj. farářů a jejich nadřízených – a to bez věřících. Církev je tedy tam, kde je majetek. Bude-li majetek na sebefinancování instituce, pak už nebude podstatné, zda věřící budou či nebudou. To je ale nesmysl.

Právě trvalý a nezadržitelný pokles počtu těch, kteří alespoň v neděli chtějí přijít do kostela, a ještě menší počet těch, kteří jsou ochotni kvůli tomu sáhnout do kapsy, je pravý a vlastní problém na státní podpoře závislých církví a nelze se donekonečna vymlouvat na 40 let komunistického útlaku.

Aby nebylo mýlky, jsem pro odluku církví od státu. Proč by měli církev platit z daní občané, kteří ji v drtivé většině považují za zbytečnou? Ze všech modelů odluky se mi nejvíc líbí model francouzský, provedený zákonem z r. 1905. Ten církvi veškerý jí užívaný majetek zestátnil (jistě řeknete: jako komunisti u nás!). Majetek sloužící k bohoslužebným účelům pak zpětně církvi bezplatně pronajal.

Na sebe tak stát (nebo region) vzal odpovědnost za to, že kostely nespadnou a budou funkční. Provoz a faráře si musejí věřící platit ze svého. Bylo kvůli tomu tenkrát mnoho křiku (zákon prosadil blok levicových stran proti vůli církve), ale po stu letech francouzská církev žije a funguje docela dobře. Co se vlastně stalo? Stát přiměl církev, aby se starala jen o to, kvůli čemu je – hlásat Boží slovo. Náš navrhovaný zákon chce pravý opak: budete se starat hlavně o svůj majetek.

Za několik desetiletí svého působení ve staršovstvu našeho evangelického sboru ve Mšeně mohu říci, že prakticky neřešíme nic jiného, než starosti kolem údržby a oprav kostela. Na otázky, proč tu vůbec jsme a co vlastně chceme, času nezbývá. A to je špatně.

Jan Kozlík