Šubrt Jan (* 23. 9.1807 Mšeno † 30. 12. 1859 Terezín), hudebník. Získal hudební vzdělání u svého otce – učitele ve Mšeně, potom studoval na gymnáziu v Praze a věnoval se hudebnímu oboru. Stal se kapelníkem vojenské hudby v německém Hannoveru, sám vynikal ve hraní na housle a mandolinu, koncertoval se svou kapelou v Německu a Rakousku vždy s velkými úspěchy. Složil na 300 hudebních skladeb, populární byly jeho pochody.
Stýblo Max Bedřich (* 28. 9. 1892 Praha † 4. 3. 1972 tamtéž), redaktor, literát. Byl členem opery Národního divadla, redaktorem divadelních časopisů (Divadlo a Naše divadlo a zákulisí) a recitátorem. Oblíbil si Mšeno a jeho okolí, jemuž věnoval svou básnickou sbírku Radostná cesta. Další jeho díla: České granáty, Hořící oltář, Krůpěje, Nedej zahynouti, Písně opuštěných, Pod českým nebem, Rosa na květech. Jeho dcerou je spisovatelka Dagmar Štětinová.
Marčanová Marie, pseudonym Marie Marvanová (* 3. 10. 1892 Mšeno † 3. 9.1979 Praha), překladatelka. V mládí žila v Mělníku, absolventka reálného gymnázia a dívčího pedagogického ústavu v Plzni, kde byla učitelkou obecných škol. Od roku 1936 žila a pracovala v Praze, byla členkou Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s Ruskem. Překládala francouzské a německé básníky, později též ruskou, ukrajinskou a běloruskou poezii. Publikovala verše pro děti.
Slánský František (* 17. 10 1882 Mšeno † ?), hudebník. Byl nadaný od dětství, zpíval už jako dvanáctiletý v chrámu Páně v Mladé Boleslavi, ovládal hru na housle, violu a na piano, vystudoval gymnázium, ale nakonec vstoupil do služeb městského magistrátu ve Mšeně, dále působil v berních úřadech ve Frýdlantu, Jablonném v Podještědí, Kouřimi, Rokycanech, Přešticích, Manětíně a po 42leté službě dožil v Praze na Smíchově. Na mnoha místech se zúčastnil ochotnického divadla a jako výborný tenorista byl velmi oblíbený.
Rublič Josef (* 25. 10. 1877 Miletín † 9. 1. 1953 Městec Králové), zahradní architekt a pomolog. Univerzitní vzdělání získal v Německu a ve státech Beneluxu, kde také pracoval v šlechtitelských závodech. Po vojenské službě působil v Pohořelicích u Kutné Hory, v Krnově a ještě před první světovou válkou byl inspektorem rozlehlých zahrad hraběte Herbersteinav Libochovicích, po roce 1918 se pak stal správcem jeho objektů v Rakousku a bývalé Jugoslávii. V roce 1934 byl jmenován čestným členem Čs. Akademie zemědělské, spolupracoval s vysokými školami, výzkumnými ústavy a Univerzitou Karlovou. Po druhé světové válce byl jmenován generálním inspekorem všech státních zahrad a parků. Uskutečnil množství přednášek také na Mělnicku a zejména si oblíbil Kokořínsko. Publikoval své články v regionálním tisku Podřipska a Mělnicka.