Kvalita kotlů na tuhá paliva bude v blízké budoucnosti pod přísnou kontrolou
Novela zákona o ochraně ovzduší změní od září tohoto roku podmínky provozování domácích kotlů na tuhá paliva. Majitelé novému zákonu již nevyhovujících kotlů se musí připravit na výdaje spojené s revizemi stávajících zařízení. Mnoho domácností si navíc bude muset do roku 2022 pořídit kotel úplně nový. S tím souvisí i možná záměna klasických paliv za ekologická paliva z biomasy. Co čeká majitele lokálních topidel na uhlí v nejbližších měsících a letech? A jaká je situace na trhu s automatickými kotly na pelety? Na to nám odpověděl Ing. Vladimír Stupavský, ředitel Klastru Česká peleta, zájmového sdružení právnických osob. 
Podle novely zákona o ochraně ovzduší má být postupně znemožněno používání ekologicky nevyhovujících kotlů na dřevo a uhlí. Jaké povinnosti majitelům topidel novela přináší?
Novela zákona o ochraně ovzduší, platná od 1. 9. 2012, vymezuje určité nevyhovující typy spalovacích zařízení, které mají být ke konkrétním datům nejprve stáhnuty z prodeje a posléze má být prakticky ukončeno i jejich používání. Revize plynových kotlů jsou povinné již dnes, novela zavádí změnu v tom, že budou povinné nově i pro kotle na tuhá paliva. Revize se bude týkat všech kotlů a krbů v domácnostech o jmenovitém výkonu od 10 do 300 kW s teplovodním okruhem a budou je provádět servisní firmy proškolené výrobcem.
První revize je povinná do 31. 12. 2016, což znamená, že majitelé topidel budou muset od 1. 1. 2017 na základě požadavku obecního úřadu s rozšířenou působností revizi předložit. Pokud ji nepředloží, hrozí jim pokuta až 20 tisíc korun. Revize budou povinné jednou za dva roky a jejich cena bude asi 1500 Kč. Součástí revize by mělo být i seřízení kotle, což může v řadě případů zvýšit účinnost zařízení.
Podle údajů z posledního sčítání lidu se to dotkne asi 650 tisíc domácností v ČR. Odhaduje se, že dnes asi 500 tisíc domácností používá do budoucna nevyhovující kotle z 1. nebo 2. třídy podle ČSN EN 303-5 a pouze dalších asi 150 tisíc domácností má kotle z 3. nebo vyšší třídy, tedy v budoucnu vyhovující.
Podobná měřítka jako na kotle se budou vztahovat i na krbová kamna. Prodej stávajících zařízení s účinností 55 % a výše bude zakázán stejně jako u kotlů a od 1. 1. 2014, respektive od 1. 1. 2018, budou muset prodávaná zařízení splňovat parametry třetí, respektive čtvrté třídy.
Co se má v rámci revize zkoumat? A když kotel neprojde, bude majiteli jeho využívání zakázáno?
Tam, kde budou obecní úřady požadovat po občanech předložení revizí, občané ze zákona budou muset revize předložit sami. Žádný úředník nebude do kotelny chodit a ústavní právo na soukromí tak nebude nijak narušeno. Je to systém, který dobře funguje u plynových kotlů nebo komínů a funguje dobře i v řadě zemí v zahraničí, například v Německu. Revize budou potřebné například i pro pojišťovny. Na kotle nesplňující zákonem definované parametry nebo kotle bez revizí nebude nárok při uplatnění případných pojistných plnění.
V rámci revize by se měly zkoumat definované hodnoty, zejména účinnost zařízení a emise CO. Důležité je datum 1. 9. 2022. Od toho dne budou domácnosti, které pro vytápění používají kotle na tuhá paliva od 10 do 300 kW, povinny prokázat, že jejich zařízení splňuje parametry minimální účinnosti a maximálních emisí nejméně na úrovni 3. třídy podle ČSN EN 303-5. Pokud to zákazník po tomto datu při revizi neprokáže, bude možno mu vyměřit pokutu až 50 000 Kč.
Formálně tedy majitel nebude mít zákaz své zařízení dál používat, ale bude platit vysoké pokuty. Další pokuta až 50 tis. Kč mu pak hrozí, pokud bude používat zakázaná paliva, především odpad, uhelné kaly a podobně.
Jaké typy kotlů budou povoleny? Pouze s automatickým přikládáním paliva? 
Vedle kotlů s automatickým přikládáním budou povoleny ještě zplyňovací kotle na dřevo a dřevěné brikety, které mají ruční přikládání, avšak splňující parametry 3. a vyšší třídy ČSN EN 303-5, což většina výrobců splní.
Dnes je možno prodávat kotle splňující parametry 1., 2. nebo 3. třídy podle ČSN EN 303-5. Ročně se v posledních pěti letech v ČR prodávalo asi 40 tisíc kotlů na tuhá paliva a z toho asi 75 % byly kotle 1. nebo 2. třídy. Od 1. 1. 2014 bude povoleno prodávat kotle pouze 3. třídy a vyšší. Do dvou let tak bude zákaz prodeje asi 75 % dnes prodávaných kotlů. I na tato opatření však dokáže většina výrobců pružně zareagovat.
Od 1. 1. 2018 bude povoleno prodávat kotle pouze 4. třídy a vyšší. Tyto třídy sice ještě nejsou schváleny pro Českou republiku – jsou v přípravě, lze však přesně odhadnout jejich parametry díky platné legislativě našich západních sousedů. Parametry 4. a 5. třídy pohodlně splňují prakticky všechny kvalitní automatické kotle na pelety, ale dnes je vyrábí jen několik českých výrobců. Předpokládá se, že z trhu mohou zcela zmizet kotle na uhlí s ručním přikládáním. Parametry 4. třídy také s vysokou pravděpodobností splní většina výrobců zplyňovacích kotlů na kusové dřevo, tedy s ručním přikládáním.
Novela povede zcela jistě k prodeji výrazně provozně hospodárnějších kotlů. U dnes prodávaných kotlů stačí dosáhnout účinnosti 55 %, aby bylo možno je legálně prodávat. Kotle z 3. třídy však musí mít minimální účinnost 73 % a kotle ze 4. třídy budou muset mít minimální účinnost 82 %. Nové kotle budou vypouštět řádově méně emisí. Například běžné kotle na uhlí z 1. třídy (dnes nejvíce prodávané i používané v domácnostech) emitují CO běžně na úrovni okolo 9 tis. mg/m3. Kotle ze 4. třídy budou moci emitovat maximálně CO na úrovni 1 tis. mg/m3.
Nové opatření nemůže sice zaručit úplné zastavení topení plasty a podobně, ale ve většině případů povede k používání předepsaných paliv, a to technologií kotle, hrozbou pokut, nesplněním povinných revizí, nebo propadnutím záruky či vracením dotace, pokud byla při nákupu kotle použita. Je to určitě významný posun od stavu, kdy jeden občan dokáže svým kotlem zamořit půlku vesnice.
Jaké
jsou cenové relace „starých“ kotlů a těch nových, které již projdou revizí? Pomůže občanům stát dotacemi?
Cena za běžné kotle 1. nebo 2. třídy, do budoucna nevyhovující, se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci korun. Cena za zplyňovací kotle na kusové dřevo splňující parametry 3. i 4. třídy se bude pohybovat od 35 tisíc korun výše. Cena automatických kotlů na pelety nebo na uhlí splňující parametry 3. nebo 4. třídy bude od 60 tisíc korun výše.
Dlouhodobě se jedná o tom, že ze státního fondu životního prostředí (SFŽP) se stane „Zelená banka“, která bude občanům půjčovat na pořízení nových technologií. U dotací není dnes dostatek informací o tom, co a jak by mohlo být do budoucna podporováno. Není jisté, že nějaké dotace na nové kotle budou. Je ale pravděpodobné, že by SFŽP měl do budoucna peníze půjčovat.
Největší šanci zřejmě budou mít automatické kotle na pelety. Jak se vyvíjí jejich prodej? A jakou letos očekáváte spotřebu pelet?
Kotle na pelety se stále prodávají, masivní nárůst však neočekáváme. Prodeje velice ovlivnila pozastavená dotace z programu Zelená úsporám. Program v počátku velice pomohl prodejům automatických kotlů na pelety, zastavení programu však působilo opačným efektem, neboť mnoho domácností marně vyčkávalo na opětovné spuštění programu. Letošní prodej odhadujeme na úrovni roku 2008, tedy asi 2 tis. kotlů. Pokud by ale byla znovu spuštěna dotace Zelená úsporám, mohlo by se ročně prodávat opět kolem 4 tis. kotlů. Nyní je v českých domácnostech a menších sídlech v provozu asi 15 tis. automatických kotlů na pelety do výkonu 50 kW.
Spotřebu pelet očekáváme pro nadcházející rok asi o 5 % vyšší nežli za loňský rok, pokud budou podobné zimní teploty jako v roce 2011. Ten rok byl však extrémní – na konci 2011 byly vysoké teploty a teplárny vykazovaly až o 20 % méně dodaného tepla, než je průměr za minulé roky. To se odrazilo i ve spotřebě pelet, kdy i přes nárůst počtu kotlů na pelety spotřebovaly domácnosti méně paliva než v roce 2010. Spotřeba pelet na českém trhu tedy bude letos vyšší, ale až konec roku ukáže o kolik procent. Prodej do budoucna na českém trhu očekávám stabilní, nebo se mírně zvyšující, asi 50–60 tis. tun ročně. Výrobci pelet v ČR dnes vyrábějí téměř na plnou kapacitu, nicméně v exportu očekáváme pokles, např. do Itálie zatím vývozy klesly o polovinu.
Jak hodnotí opatření v oblasti vytápění domů Klastr Česká peleta?
Chystaná opatření hodnotíme jako pozitivní a obdobná již fungují v sousedních zemích. V důsledku mohou významně přispět k čistotě ovzduší hlavně na vesnicích a v menších městech. Zajistí také větší bezpečnost a hospodárnost provozu kotlů a vyřadí z prodejů některé nevyhovující typy, které jsou často v ČR prodávány bez náležitých povolení a homologací. Téměř 500 tisíc domácností musí během deseti let nahradit své stávající kotle a mít doma zdroj tepla s parametry minimálně 3. třídy. Mohu všem doporučit, že již dnes se nevyplatí kupovat kotle 1. nebo 2. třídy, protože za deset let bude za jejich používání možná pokuta až 50 tisíc korun. A jestli k tomu vláda přispěje občanům z nějakého pokračování dotace Zelená úsporám, se teprve ukáže.
Připravil Jiří Trnavský
Zásady na poskytování příspěvku na modernizaci bytového systému