Radnice na náměstí Míru, foto: HN - René VolfíkKostel sv. Martina - Masarykova uliceNáměstí Míru v nociFaraon

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavebn� spole�nost - �len skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Tip na dobrou knihu


Douglas Adams: Stopařův průvodce Galaxií

Do fondu Městské knihovny přibyly první dva díly „pětidílné stopařské trilogie“ Stopařův průvodce Galaxií od britského autora Douglase Adamse. Tato naprosto bezkonkurenční parodie na sci-fi se v průběhu let stala vlastně již klasickým dílem. Vznikala původně jako rozhlasový seriál pro stanici BBC, ovšem měla velký úspěch, díky kterému vznikla její literární podoba. Kniha se okamžitě stala bestsellerem, první kniha se rozrostla na trilogii, pak tetralogii a nakonec skončila jako pentalogie (Stopařův průvodce po Galaxii, Restaurant na konci vesmíru, Život, vesmír a vůbec, Sbohem a dík za ryby, Převážně neškodná). Série už bohužel nemá další pokračování, protože autor předčasně zemřel v roce 2001 ve svých 49 letech. Od té doby se na jeho počest pořádá každým rokem na jaře tzv. Ručníkový den (k pochopení nutno knihu přečíst).

Už jen úvod knihy mluví sám za sebe: „Kdesi daleko v zaostalých a nezmapovaných končinách onoho cípu Západního spirálního ramene naší Galaxie, který si rozhodně nemůže dělat nároky na módnost, leží jedno malé, bezvýznamné žluté slunce.

Kolem něj zhruba ve vzdálenosti sto padesáti miliónů kilometrů obíhá naprosto zanedbatelná nepatrná modrozelená planeta, na níž formy života vzešlé z opic jsou tak úžasně primitivní, že se dosud domnívají, že digitální hodinky jsou docela šikovný nápad.

Hlavní problém této planety spočívá - nebo spíš spočíval - v tom, že většina lidí, kteří na ní žijí, je povětšinou nešťastná. Vyskytlo se mnoho pokusů o řešení, většinou se však týkaly pohybů malých zelených kousků papíru, což je zvláštní, protože ony malé zelené kousky papíru koneckonců nešťastné nebyly.

A tak problém trval dál. Mezi lidmi byla spousta darebáků a převážná většina jich na tom byla moc špatně - dokonce i majitelé digitálních hodinek.

Stále více lidí se přiklánělo k názoru, že udělali nenapravitelnou chybu, už tehdy, když slezli ze stromů. Někteří dokonce tvrdili, že chybou bylo vůbec na ty stromy lézt, že měli všichni pěkně zůstat v oceánech.

Vše se začalo takto: jednoho dne se Arthur Dent, asi třicetiletý, poněkud staromódně slušný a poněkud ňoumovitý obyvatel londýnského předměstí, probudí s ošklivou kocovinou, a navíc zjistí, že má na zahradě buldozer. A co hůř - stroj se právě chystá demolovat jeho dům. Důvod? Právě tudy má totiž vést nová dálniční spojka, která má umožnit mnoha lidem, aby se mohli ještě rychleji řítit z jednoho místa na druhé. Také Arthur se řítí z domu a v županu, odhodlán bránit svůj dům vlastním tělem. Jak si tak leží v blátě před buldozerem a diskutuje se stavebními dělníky, na scéně se zjeví jeho kamarád Ford Prefect, a s odůvodněním, že za chvíli stejně bude konec světa, se snaží Arthura odlákat do hospody, což se mu nakonec také podaří. Postupně ale vyjde najevo, že nejde o hloupý žertík. Konec světa je tu. Země totiž nešťastnou shodou okolností stojí v cestě projektu nové galaktické dálnice. Události dostanou rychlý spád. Ford totiž není nezaměstnaný herec, jak úspěšně předstíral asi tak patnáct let, ve skutečnosti pochází z Betelgeuze a umí stopovat létající talíře, což se právě teď hodí. Oba kamarádi se dostanou na palubu jednoho takového plavidla, a tak začíná jejich putování Galaxií, do jejichž tajů a zvláštností zkušený cestovatel Ford zasvěcuje užaslého Arthura (stále oděného županem). Hlavním pomocníkem v této osvětové činnosti je mu elektronická kniha - Stopařův průvodce Galaxií - rádce a společník všech, kdo touží poznat vesmír. Společně prožívají nesčetná dobrodružství, setkávají se s dalšími postavami, především s krásnou Trillian, galaktickým exprezidentem Zafodem Bílbroxem a jejich depresivním robotem Marvinem.

Kniha byla velice úspěšná již v době svého vzniku (1979), kdy si dělala nepokrytou legraci z klasické sci-fi, kdy parafrázovala vážná díla hard sci-fi, která vznikala v 60. a 70. letech.  Autor má velkou představivost, v knize míchá dokonalý koktejl zábavy, nápadů (někdy dost neuvěřitelných), postav (někdy ještě neuvěřitelnějších). O oblibě Adamsových knih v Česku svědčí fakt, že celou pentalogii znovu vydalo před pár lety nakladatelství Argo v dobrém překladu.

Takže pokud se budete chtít dozvědět, jaká je odpověď na „Základní otázku Života, Vesmíru a vůbec“, doporučuji přečíst si Stopařova průvodce Galaxií. Nepropadejte panice! (pak pochopíte).