Mšenské noviny mapují průběh zásadních investičních akcí v našem městě (4)
V minulém čísle Mšenských novin jsme se s Ing. Martinem Machem, starostou našeho města, ohlédli za průběhem revitalizace v centru Mšena. Dnešní pokračování našeho rozhovoru se bude týkat rekonstrukce základní školy, budování kanalizace na trase Sedlec – Mšeno a dalších akcí.
Co je nového v základní škole?
Se začátkem prázdnin začala rekonstrukce základní školy, resp. snížení její energetické náročnosti. Jedná se zejména o výměnu oken za nová eurookna s izolačním trojsklem (s koeficientem prostupnosti tepla 0,85, čili špičková okna). Dále se jedná o izolaci dosud nezateplených stropů v posledních podlažích minerální vatou nebo drceným polystyrénem, což běží dobře podobně jako výměna oken, která je již ukončena. Abychom dosáhli požadovaných hodnot energeticky hospodárné budovy a přitom nenarušili její hodnotnou architekturu, zateplujeme ještě sokl budovy (hluboko pod terén) a obvodové stěny tělocvičny i sálu. Souběžně s izolací soklu se provádí izolace proti vodě a nová dešťová kanalizace kolem ceké budovy.
Horší je to s dalšími pracemi…
U rekonstrukce kotelny nás brzdí dlouhá výrobní lhůta celého systému kotelny. Jedná se o rakouský kotel, palivem bude jakákoli granulovaná biomasa, ale zejména dřevní štěpka, piliny nebo obilí.
Neuvažovali jste také o výměně radiátorů ve třídách?
Vzhledem k částce, kterou by taková výměna vyžadovala, jsme o ní neuvažovali, byť při procházení budovy jsme zjistili, že většina prvků topného systému je již dávno za zenitem. Jeden z dalších kroků – postupná výměna radiátorů – bude muset v budoucnu následovat. Už výše současných financí na rekonstrukci (cca 20 mil. Kč) je obrovská.
Jak zajistíte finance?
Kvůli zpoždění rekonstrukce náměstí dojde zřejmě k tomu, že opožděně dostaneme i dotační peníze za tuto akci. Takže abychom mohli zaplatit rekonstrukci školy, budeme si muset vzít krátkodobý překlenovací úvěr. Na akci je dotační příspěvek 12,5 mil Kč z Operačního programu Životní prostředí (eurofond). Až v lednu přijde záloha na skládku, finance se srovnají.
Bude město schopné uživit kotel z vlastních zdrojů?
Prováděli jsme v předjaří společně s revírníkem městských lesů test na podzimní zajištění klestu z městských i okolních lesů a jeho štěpkování. Provedli jsme i ekonomické propočty štěpkování. V areálu ZZN jsme zajistili skladovací halu, kterou máme zatím v pronájmu a následně se pokusíme o její koupi. Z těchto testů nám vyšlo, že jsme schopni ekonomicky a efektivně vyrobit dostatek klestu. Případné přebytky štěpky jsme schopni zobchodovat. Nebude to úplně jednoduché, protože ne každá dřevina je vhodná k dlouhodobému skladování. Nicméně prognózy nasvědčují, že bychom to měli zvládnout. Pro kritické případy (nedostatek biomasy, technologická odstávka kotle apod.) je ve škole ponechán jeden starý kotel na uhlí a koks.
S jakými problémy se potýkáte při rekonstrukci školy?
Největším problémem je odizolování základů a soklů a s tím související dešťovou kanalizací. Kolem celé budovy musí vzniknout poměrně hluboký i široký výkop, který musí najít základovou spáru, aby se sokl budovy odizoloval tepelně i proti vodě. Po bagrování se bohužel zjistilo, že zeď není až k základům vyzděna rovně. Spodní část, na niž byl použit nepravidelný opukový kámen, se musí zarovnat tak, aby sem šel použít polystyrén. To jsou záležitosti, které budou znamenat nějaké navýšení konečné ceny. Navíc se zatepluje i zadní část budovy, tělocvična a společenský sál. Výsledkem by měly být statisícové úspory ročně, tepelný komfort, regulovatelná otopná soustava a suchý terén..
Jak vypadá plnění časového harmonogramu?
Tato stavba je termínově velmi náročná, ale přední trakt se stihnout prostě musí tak, aby před školou nebyly žádné výkopy. Případné termínové kolize se budou řešit v souvislosti s prostorem za školní budovou.
Výkopy se však netýkají jen izolace budovy, že?
Dalším problémem je napojení dešťové kanalizace. Doposud, v celé historii provozu školy, tekly všechny svody dešťové vody na terén, tím pádem pod budovu. To vedlo k promáčení, vzniku plísní v šatnách, jídelně a kuchyni, a tím i k letitým problémům s hygienickou službou. Proto se věnujeme i dešťové kanalizaci, jejíž vyřešení je vzhledem k velikosti budovy náročné. K napojení mělo dojít do dešťové kanalizace, která se měla vybudovat v rámci Boleslavské ulice. Ta má vést Hloveckou ulicí za čistírnu odpadních vod. 
Výběrové řízení na rekonstrukci Boleslavské ulice však bylo bohužel zrušeno…
Řešilo se tedy, kam zaústit kanalizaci školy. Naštěstí se podařilo dosáhnout dohody s vodárnami, které nám dočasně povolily napojit se na splaškovou kanalizaci v Hlovecké ulici. Povedlo se tedy vyřešit zásadní technické problémy.
Budova základní školy však není jedinou náročnou akcí…
Připravujeme další rozsáhlou akci, která doufám se ještě v tomto volebním období povede připravit, možná i realizovat. Tou je kanalizace v Sedlci a její napojení do Mšena. Dlouho očekávaná grantová výzva z eurofondů byla v těchto dnech otevřena na několik týdnů, takže máme velké množství práce s přípravou grantové žádosti a stihnout ji podat se všemi náležitostmi. Pracuje na tom množství lidí nejen na našem úřadě, ale i ve zkušené firmě, s níž na projektu spolupracujeme. Je to poslední grantová výzva v tomto období (2007–13), o to víc si musíme dát záležet.
Kdyby žádost vyšla, dalo by se začít už letos?
Ne, to určitě ne. Žádost se bude dlouho hodnotit vedle velkého množství projektů z dalších měst. V této výzvě Operačního programu Životní prostředí v ose 1 je k mání volných 3,5 miliardy Kč, o které se strhne skutečně veliká bitva. Tyto prostředky byly dlouho blokovány pro projekt pražské čistírny odpadních vod. Ten však evropská komise na jaře definitivně neschválila pro zásadní nedostatky. Těžko předjímat, jaké jsou naše šance. Rozpočet akce na sedleckou kanalizaci činí 23 milionů Kč.
Co v případě, že tato dotace nevyjde?
V tom případě budeme zkoušet jiné cesty, např. krajské dotace nebo možnost modelu spoluinvestování s provozovatelem kanalizační sítě. Čili další modely jsou v rezervě, ale nejvýhodnější by bylo získat evropskou dotaci a pak následně třeba krajskou. Zkrátka snažíme se o ten nejvýhodnější model.
Zmiňme se i o Hradsku…
Projekt nového veřejného osvětlení na Hradsku je ukončen včetně kolaudace. Jen dojde ještě k reklamaci rekonstruovaného krytu vozovky, který loni na podzim nebyl dobře proveden firmou H-INTES. Doufám, že to bude dokončeno co nejdříve a Hradsko významně zkrásní, protože zmizely do země kabely elektrického a telefonního vedení i sloupy. Nové lampy zlepšují osvětlení obce i její vzhled.
Zdravotní středisko se má prý stěhovat. Kam?
To zatím není jisté. Jednáme s potenciálním investorem přestavby rohového domu čp. 31 na náměstí Míru, kde mám přislíbenu dotaci na zateplení vnějšího pláště plus změnu vytápění. Na vybavení interiéru prostředky nemáme, proto jednáme se zkušeným investorem (pražská firma provozující lékárny a zdravotní střediska) na podmínkách společné investice, splácené nejspíše formou odloženého nájmu. Teď v období dovolených však jednání nepokračují bůhvíjak rychle. Věřím však, že do podzimu se dobereme nějakých výsledků.
Je prostor domu čp. 31 dostatečný?
Na několik ordinací i na lékárnu to rozhodně stačí, takže prostorově toto řešení možné je.
Jaký plán má město se starým objektem střediska?
Pakliže by se toto povedlo (upozorňuji, že zatím to je pouze vize), pak by se objekty střediska a lékárny zřejmě zdemolovaly, protože jejich životnost je malá. Dnes vykazují spoustu stavebně technických vad a nemá proto smysl snažit se nějakým způsobem o jejich rekonstrukci. Až se někdy někomu povede přesun střediska jinam, předpokládám, že by město mělo vyhlásit urbanistickou soutěž na řešení celého prostoru. Ale to jsme se posunuli do daleké budoucnosti.
Napadá mne třeba jako místo pro nový kulturní dům…
Nápadů je jistě spousta – samoobsluha, kulturní dům, sportovní hala, bytovky. Zatím však nepředbíhejme, má to přece jen souvislost s prací na novém územním plánu města. Takové plochy (středisko, prostor mezi hřbitovem a cihelnou aj.) budou v územním plánu k řešení, což bude znamenat zpracování koncepčnícxh studií, protože jsou dosud nedořešené. Na základě zadání územního plánu nyní urbanistický ateliér připravuje koncept, s nímž bude po prázdninách seznámeno zastupitelstvo a následně bude předložen k veřejné diskuzi. Územní plán je pro město klíčový dokument, a my musíme splnit zákonnou povinnost mít do konce r. 2015 nový digitální územní plán. Kde tento dokument nebude, v těch obcích se nebude stavět. Novinka: nový územní plán bude zpracován pro celé území města včetně všech částí. Některé z nich předtím nebyly v územním plánu zahrnuty (Brusné, Olešno, Vojtěchov, Ráj). Je to velké území 4 katastrů, 9 sídel, bude to náročná práce.
Objevil se v zadání pro urbanistickou kancelář požadavek na pozemky pro bytovou výstavbu?
Shromáždili jsme celou řadu podnětů na změnu od nejrůznějších vlastníků pozemků. V procesu schvalování zadání se dotčené orgány (drážní úřad, správa CHKO, ochrana půdního fondu) vyjádřily k těmto požadavkům, některé byly striktně zamítnuty, některé prošly, další prošly jako určené k další diskuzi. Pro tuto chvíli jsme museli přerušit příjem žádostí, protože bychom práci nemohli nikdy uzavřít. Výsledek projednávání byl zveřejněn, visel i na stránkách města. Ti vlastníci, u kterých byly nějaké problémy, mohou vyvinout snahu to nějakým způsobem změnit.
Ve které oblasti se počítá s další výstavbou?
Budoucí výstavba se předpokládá hlavně směrem na Mladou Boleslav, v oblasti za továrnou, kde nejsou limity ochrany přírody a kde jsou pozemky nejrůznějších majitelů. Takže do budoucna bude nutné se s nimi vlastnicky vypořádat – nejprve oblast bývalého školního pozemku, kde vznikne 6 – 7 parcel. Vznik dalších stavebních parcel bude podmíněn urbanistickou studií, kdy město či soukromý investor bude muset řešit pozemkové vztahy, přístupové komunikace a další nutnou infrastrukturu (voda, elektřina, telefon, kanalizace). Teprve poté může dojít k nějaké parcelaci. Máme vytipováno ještě několik menších lokalit k výstavbě (nezastavěné proluky, pozemky směr Romanov), snad se najde prostor i pro rekreační výstavbu.
Karel Horňák