Bayer Jiří (* 1926 † 29. 7. 1997), muzejník, vlastivědný pracovník, odborný publicista. Za nacistické okupace se zapojil do akcí domácího odboje na Kokořínsku. Intenzívně se věnoval dobrovolné kulturní a vlastivědné činnosti. Jejím těžištěm je práce zaměřená na Kokořín, kde byl sezonním průvodcem, a na Roztoky, kde byl zakladatelem a od roku 1961 ředitelem muzea. Podílel se na výzkumných pracích, publikoval množství článků v odborných časopisech.
Körbel Adolf (* 17. 3. 1887 Praha † 1967 Jestřebice u Kokořína), malíř. Absolvent Akademie výtvarných umění, asistent Adolfa Liebschera(1857 – 1919), s nímž pracoval na výzdobě mnoha kostelů, mj. děkanského chrámu ve Zlonicích. Hledal inspiraci zejména ve středních Čechách. Podnikl také několik studijních cest do Itálie a Francie, aby se po 2. světové válce natrvalo usadil v Jestřebici na Kokořínsku, kde také zemřel.
Kučera Václav (* 1835 Střednice † 1912), veřejný činitel. Po studiích převzal hospodářství po svém otci a zakrátko se stalo vzorem zemědělského pokroku. Vynikl také jako pracovník samosprávy, v letech 1865 – 97 byl nepřetržitě členem okresního výboru, několikrát i okresním starostou a v letech 1886–89 byl zemským poslancem za okresy Mělník a Roudnice nad Labem. Za své zásluhy byl jmenován čestným měšťanem Mělníka.
Kulman Václav (* 8. 7. 1892 Kokořín – Truskavna † 20. 12. 1944 Praha – Pankrác), odbojový pracovník. Byl zatčen pro nedovolené překročení hranic, odsouzen k trestu smrti a popraven.
Nebeský – Wojkowicz Bohumil (* 8. 6. 1897 Kokořín – Šemanovice † ?), malíř. Studoval soukromě u malíře Ferdinanda Engelmüllera(1867 – 1924), v první světové válce zajat, vstoupil do srbské armády a po roce 1918 absolvoval dělostřeleckou školu a současně umění ve francouzském Fontainebleau. V letech 1922 – 31 žil a tvořil v Opavě, náměty k svým krajinám čerpal v Jeseníkách, na Štrambersku a Hlučínsku. Několik jeho obrazů pochází z Českého středohoří. Je též autorem cyklu obrazů ze srbského bojiště Soluňská fronta.
Převzato z publikace M. Sígla: Kdo byl a je kdo – Mělnicko, Kralupsko a Neratovicko