Šimon Tavík František, prof. (* 13. 5. 1877 Mšeno † 19. 12. 1942 Praha), malíř, grafik. Prožil své dětství ve Mšeně a krátce v Obříství, absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl později profesorem. Pod vlivem kokořínské přírody se začal formovat jeho výtvarný styl. Stal se významným zakladatelem novodobé tradice české grafiky. Podnikl cesty po mnoha zemích Evropy, cestu kolem světa, stal se členem nejprestižnějších malířských a grafických spolků (v Paříži a Londýně), v technice realistického barevného leptu se prosadil na mezinárodním uměleckém poli. Byl jedním ze zakladatelů českého spolku grafiků Hollar (1917) a členem Spolku výtvarných umělců Mánes, jehož výstav se zúčastňoval. Dále byl členem České akademie věd a umění. Je autorem několika technologických příruček, mj. Příručka uměleckého grafika a Dřevoryt – druhá příručka uměleckého grafika.
Heller Ferdinand (* 21. 6. 1824 Vlašim † 9. 6. 1912 Mšeno), hudební skladatel. Získal základní hudební vzdělání u svého otce, který učil hře na housle a klavír. Studoval konzervatoř ve Vídni, v roce 1860 založil pěvecký sbor Hlahol v Praze a spolu s ním v roce 1863 zahájil Bedřich Smetana vyučování v Hudebním ústavu v Lažanského paláci. Byl Smetanovým spolupracovníkem až do jeho smrti Je skladatelem a autorem populární České Besedy a zejména pak Sbírky písní k potřebám ve vyšších ústavech školních, v domácnosti i v koncertech, kde jsou zařazeny četné populární pěvecké sbory.
Nebeský – Wojkowicz Bohumil (* 8. 6. 1897 Kokořín – Šemanovice † ?), malíř. Studoval soukromě u malíře Ferdinanda Engelmüllera (1867 – 1924), v první světové válce zajat, vstoupil do srbské armády a po roce 1918 absolvoval dělostřeleckou školu a současně umění ve francouzském Fontainebleau. V letech 1922 – 31 žil a tvořil v Opavě, náměty k svým krajinám čerpal v Jeseníkách, na Štrambersku a Hlučínsku. Několik jeho obrazů pochází z Českého středohoří. Je též autorem cyklu obrazů ze srbského bojiště Soluňská fronta.
Krásný Jan (* 12. 6. 1757 Mšeno † 10. 9. 1820 Obříství), farář. Po studiích byl nejprve kaplanem ve svém rodišti, poté vychovatelem potomka hraběte Václava Radeckého z Radče (1766 – 1858), slavného rakouského polního maršálka. Od roku 1795 byl farářem v Obříství, kde založil Nadaci pro chudé studující bohosloví a pro své farníky. Pochován je na obřístevském hřbitově.
Hák Antonín, MUDr. (* 9. 6. 1810 † 28. 6. 1892 Mšeno), lékař, kulturní a osvětový pracovník. Svou lékařskou praxi zahajoval ve Mšeně, kde byl spoluzakladatelem Měšťanské besedy, Čtenářského spolku a nedělní školy pro šíření vědomostí řemeslnické mládeže. Za své vlastenecké smýšlení byl pod policejním dohledem. Od roku 1850 zvolen radním obecního výboru ve Mšeně, založil vlastenecký spolek Slovanská lípa a řídil zde ochotnické divadlo. Vytvářel též názvosloví v tělocviku a šermu.