Bartoň Pepa (* 25. 3. 1902 Brandýs nad Labem † 11. 7. 1984 Mšeno), houslista. Žil s otcem a dědou v Ledcích, kde měli hospodu. Otec byl vyhlášeným hudebníkem v místní kapele Josefa Uhlíře. Pepa byl mimořádně talentovaný, už jako tříapůlletý hrál na housle, hovořilo se o něm jako o zázračném dítěti, v 10 letech koncertoval v Německu, Rusku a severských státech, doma pořádal koncerty ve Mšeně, Kadlíně a Velkém Újezdě. Působil jen krátce jako koncertní mistr Státního filharmonického orchestru. Je autorem též několika skladeb, mj. Ukolébavka, Fantasie na píseň Kde domov můj. Do roku 1946 byl v cizině, pak koncertní mistr v Praze.

Černý Josef, prof. (* 17. 3. 1872 Choroušky † 30. 3. 1959 Rokytná, okres Znojmo), zemědělský odborník, konstruktér a vrchní inženýr. Pracoval nejprve v různých továrnách (naposledy u firmy Wichterle a Kovářík v Prostějově), od roku 1908 současně vysokoškolský pedagog, ředitel Hospodářské akademie v Táboře, od roku 1919 profesor a od roku 1925 rektor Vysoké školy zemědělské v Brně, na jejímž vybudování se významně podílel. Propagátor moderních zemědělských strojů, technických novinek a metod, vhodných pro čs. zemědělství. Hlavní díla: Spalovací motory, Motorové pluhy, Umělé zadešťování, Hospodářské strojnictví.

Körbel Adolf (* 17. 3. 1887 Praha † 1967 Jestřebice u Kokořína), malíř. Absolvent Akademie výtvarných umění, asistent Adolfa Liebschera(1857 – 1919), s nímž pracoval na výzdobě mnoha kostelů, mj. děkanského chrámu ve Zlonicích. Hledal inspiraci zejména ve středních Čechách. Podnikl také několik studijních cest do Itálie a Francie, aby se po 2. světové válce natrvalo usadil v Jestřebici na Kokořínsku, kde také zemřel.

Novotný Čeněk, prof. PhDr. (* 24. 3. 1903 Kokořín † 4. 3. 1972 Mladá Boleslav), učitel, historik. Absolvent učitelského ústavu v Praze, učitel měšťanských škol v Brodcích a Benátkách nad Jizerou, od roku 1951 ředitel zvláštní školy v Mladé Boleslavi a současně okresní školní inspektor. Znalec a sběratel rostlinstva Pojizeří. V roce 1954 se stal konzervátorem ochrany přírody na Mladoboleslavsku. Doplnil a přepracoval knihu o dějinách Benátek a vydal ji pod názvem Dějiny a pamětihodnosti města Nových Benátek. Je autorem mnoha článků s historickými, pedagogickými, přírodopisnými a životopisnými náměty. Sepsal studii Život a dílo Adama Zálužanského ze Zálužan.

Šimonek Josef (* 26. 3. 1862 Stránka † 18. 4. 1934 Lobeč), podnikatel. Vystudoval obchodní akademii v Praze, od roku 1883 pracovník Škodových závodů v Plzni a jejich zástupce v Kyjevě, posléze prokurista a závodní ředitel, obchodní ředitel a od roku 1914 zástupce generálního ředitele ve Vídni. Zde se také účastnil kulturního života vídeňských Čechů. Po první světové válce měl velký podíl na vytvoření akciové společnosti ze Škodova rodinného podniku, ve kterém byl až do smrti předsedou správní rady. V roce 1919 byl zvolen předsedou Hospodářské úvěrní banky pro Čechy, kterou spojil s Českou průmyslovou bankou. Šimonkovo jméno nesly Podpůrný fond pro dělníky a Podpůrný fond pro úředníky. Předsedal rovněž Svazu čs. průmyslníků, byl senátorem za agrární stranu a předsedou průmyslové sekce Čs. Akademie zemědělské. Patřil mezi přední české průmyslové, obchodní a finanční manažery. Byl majitelem velkostatku a zámku Lobeč a také hradu Houska, které nyní spravuje jeho vnuk stejného jména.

Převzato z publikace M. Sígla: Kdo byl a je kdo na Mělnicku