Stavby města
Revitalizace centra města pokročila do druhé etapy, bude zase nějaký čas trvat, než si zvykneme na jiný dopravní režim, způsobený uzavřením náměstí. Doufám, že tato uzávěra bude co nejkratší, ale není to zcela v našich rukou, ani stavební firmy, neboť netušíme, co přinese záchranný archeologický výzkum před radnicí. Každopádně průtah musí být zprovozněn do začátku zimní sezóny.
Zmíněný výzkum se rozrostl do větších rozměrů, než všichni očekávali, což je způsobeno zejména množstvím nálezů. Úspěchy výzkumu jsou potěšitelné, ale stavba stále nabírá skluz a větší rozsah vykopávek bude mít zřejmě negativní vliv i na městský rozpočet.
Uzávěra náměstí přináší velké komplikace v prostupnosti města, které je tak rozděleno na dvě části. Jediná otevřená spojnice – ulice Na Klůčku – je v tuto chvíli vyhrazena stále jen dopravní obsluze. Vedu jednání o tom, jak její použití umožnit v nějakém omezeném režimu i pro obyvatele města. Nevím, jak jednání dopadnou, jedno je však jisté – autobusy Kokořínského SOKu dostaly povolení od dotčených orgánů projíždět touto úzkou ulicí a vozí tudy zejména děti do a ze školy. Proto všechny žádám, aby touto ulicí nejezdili v čase příjezdu a odjezdu školních spojů, což je 7:00–8:00 a 13:00–15:00 h, a nevystavili tak nebezpečí střetu děti ani sebe.
Někteří občané vcelku pochopitelně nadávají na stavbu a na nás, co vše vymysleli, a pochybují o jejích přínosech. Nechme pro jednou stranou estetickou a architektonickou stránku věci a podívejme se na stavbu z pohledu infrastruktury – dochází k zásadní obnově všech kabeláží, vodovodu a podkladních vrstev komunikací, což znamená, že se zde několik desítek let už nebude muset kopat a nic opravovat a měnit (pod povrchem) a budeme si užívat pěkného centra. Pro majitele nemovitostí, kteří jsou momentálně sužováni stavbou, je jistě přínosem, že v jejím rámci jsou jim vybudovány nové vodovodní přípojky, některým opraveny kanalizační přípojky a zaústěny dešťové svody do kanalizace, vše na náklady města.
Živnostníkům, kteří podnikají v prostoru revitalizace, jsme vyšli zatím vstříc v několika bodech – na jejich přání jsme vyrobili a rozmístili několik informačních a navigačních cedulí, tiskneme v každých novinách zdarma reklamu na jejich provozovny a slíbil jsem reklamu na městském webu příští rok zdarma (letos již byla fakturována, je ji tedy třeba zaplatit, což většina učinila). Jsem rád, že Masarykova ulice, kde je většina provozoven, je již částečně přístupná a věřím, že se tím tržby živností zvednou a že už je vidět kus hotového díla. Komplikací bude brzké zahájení rekonstrukce ulice Na Skaličkách, což bude provádět stejná firma jako na náměstí.
Lesní cesta Boudeckou roklí se již také zásadně rekonstruuje. V tuto chvíli je stržen svrchní kryt, vyrovnána pláň a vyhloubeno odvodnění i příkopy a začne se navážet první podkladní vrstva. Vybraná firma se zkušenostmi z KRNAPu si zatím počíná dobře, a tak lze doufat v dobrý výsledek. Stavba by měla být hotova do konce října. Do té doby rozhodně doporučuji cyklistům jezdit jinudy, pro pěší není problém. Kryt bude z jemné štěrkodrtě, což bude pro cyklistiku ideální.
Přestavba MŠ zdárně skončila, probíhá kolaudační řízení a kontrola fakturace zhotovitele. Do konce září bude zkolaudováno, proběhne kontrola dotačních orgánů na místě a bude podána žádost o platbu (dotace).
Tyto kroky již proběhly u školního hřiště. Náročná kontrola proběhla minulý týden, vše jsme obhájili a dnes odeslali žádost o platbu dotace (3,3 mil. Kč). Obě posledně jmenované stavby proběhly v pořádku podle vysoutěžených rozpočtů a podražily jen o sto tisíc korun, z důvodu námi objednaných věcí nad rámec projektu.
Další akcí, která začíná, je obnova parku u ZŠ. V jejím rámci proběhne kácení nehodnotných dřevin a následně výsadba nových, regenerace travních ploch, obnova cestiček, úprava a dosadba živých plotů. Bude také obnoven pomník TGM před školou, přesune se sem busta z náměstí. Hřiště i učebny v přírodě zůstanou na svých místech.
Tato akce je dotována krajem, stejně jako nákup a přestavba (použitého) zásahového terénního vozidla pro městskou jednotku hasičů. Vozidlo by se do měsíce mělo objevit ve Mšeně a zvýšit akceschopnost hasičů a efektivitu zásahů.
Petice za zrušení MPZ
Rád bych se pokusil stručně a laicky vysvětlit, proč tu památkovou zónu máme. Podle mého názoru proto, že město nebylo v období „reálného socialismu“ na rozdíl od mnoha jiných poškozeno necitlivými zásahy, tak typickými pro tu dobu. Nemáme zde vybourané („asanované“) bloky domů, nestojí tu panelová sídliště, ani centru nevévodí betonový obchoďák Jednoty. Jde tedy o dobře dochovaný městský celek s celou řadou hodnotných staveb, s původní uliční sítí a zajímavou urbanistickou zástavbou. Památková ochrana je tu proto, aby se ani v budoucnu nemohlo stát, že o tyto hodnoty přijdeme, a také proto, aby se při různých rekonstrukcích stav vylepšoval a město se rozvíjelo do krásy, nikoli naopak. Škoda, že zóna končí za bývalou spořitelnou, domov seniorů mohl třeba vypadat lépe. Podobně plošně chráněná je i většina našich vesnic, kde již dlouho hlídá krajinný ráz Správa CHKO. Olešno je dokonce památkovou rezervací, stejně tak mnoho dalších okolních vesnic je zónami. V rámci Středočeského kraje je zde na malém prostoru největší koncentrace plošně chráněných sídel, což vypovídá o kvalitách a krásách našeho regionu. Myslím, že bychom to měli brát jako pozitivní hodnotu, být na to hrdi a snažit se naše sídla co nejrychleji zvelebit v duchu jejich bývalé podoby a krásy.
Samotný výkon jakékoli státní ochrany, ať už je památková, či přírodní nebo jiná, je vždy věcí přístupu. A to přístupu obou stran, které spolu jednají, tedy stavebníka a úředníka. Přístupy mají různí lidé různé a také se v čase mohou měnit. Pakliže se jednání nedaří, nabízím svou (příp. místostarostovu) osobní pomoc v jednání se státními orgány, neboť jsem přesvědčen o tom, že většinou lze přijatelnou cestu pro obě strany nalézt. Těžko se však vstupuje do jednání, kde již byla „vykopána válečná sekera“, emoce vzplály a obě strany se zatvrdily. Takovým stavům je dobré předcházet, neboť nikam nevedou, petice je nevyřeší a ministerstvo žádnou zónu nezruší, i kdyby si to zastupitelstvo přálo (což si myslím nepřeje). Vyjednávání s úředníky, kteří mají značnou moc, nejsou jednoduchá, jménem města je vedu již několik let, mám jisté zkušenosti a lecčemu jsem se při tom přiučil. Ale rozumné věci se prosadit dají, i když to někdy může trvat déle, a k tomu nabízíme svou pomoc. V zastupitelstvu také otevřu debatu o zřízení kompenzačního fondu, který by mohl mírně přispívat majitelům nemovitostí na nařízená dražší řešení, zejména okna.
Je dobré také vědět, že veškeré kroky orgánů ochrany podléhají správnímu řádu a lze se proti nim odvolat. V případě památkové péče je odvolacím orgánem kraj, v případě CHKO je to ministerstvo ŽP. Pokud někdo není spokojen s chováním úředníků, měl by si stěžovat jejich vedoucím na Mělníku, my na toto páky příliš nemáme.
V celém státě je cca 6,5 tisíce obcí, z toho je zhruba 500 památkově chráněno. Važme si toho, že jsme mezi nimi.
Rozpočtové určení daní
Vše samozřejmě souvisí s penězi, i moje předchozí řádky. Abychom mohli udržovat a zvelebovat sídla na venkově, musíme na to mít příjmy. Ty nám však tento stát dlouhodobě nechce přiznat a podíl obcí naší velikosti na daních, které stát rozděluje obcím, je velmi nespravedlivě nejmenší ve srovnání s malými obcemi i velkými městy (počítáno „na hlavu“). Po letech snah je na vládním stole „revoluční“ návrh zákona, který by většinu obcí příjmově postavil na stejnou čáru a zrušil různá pokřivení rozdělování peněz z minulosti (výjimky pro Brno, Ostravu a Plzeň) a zmenšil rozdíly mezi „nejchudšími“ a „nejbohatšími“ (měřeno v daňových příjmech na obyvatele) obcemi na max. trojnásobek (nyní 4,5). Tento návrh iniciovaný obcemi sdruženými ve Sdružení místních samospráv (kde jsme členy) vypracovalo Ministerstvo financí a předkládá jej vládě. Je to návrh, který přinese finance 6,5 tisícům obcí a čtyřem mírně „oseká“ nespravedlivé zvýhodnění. Přes tato jasná čísla nebude mít návrh lehký život. Je možné, že neprojde ani vládou. Na toto téma se dají očekávat ostré střety v koalici i v parlamentu. Pro nás je to zákon zcela klíčový, neboť městu by přinesl ročně skoro pět milionů korun na investice, a obnova by tak mohla nabrat zcela jiné tempo. I z tohoto důvodu píšu poslancům, předsedovi vlády a chystám se na pochod starostů k úřadu vlády. Myslím, že to bude politické téma podzimu a doufám, že pro nás dopadne dobře.
Pěkný závěr babího léta přeje
Martin Mach, starosta